11. 12. 2007

11. adventní zastavení

Taky se rádi smějete?
To prý hlavně učitelé by měli mít – mimo jiné – smysl pro humor a měli by se umět smát. Mít prostě radost ze života a radost ze své práce. Je to prý pak na nich znát.
Občas ale není čemu se smát. A to je pak smutno na světě. Ono je vlastně smutno na světě pořád, když se tak nad tím hlouběji zamyslíme. Pořád se děje něco smutného. Hloupé na tom je, že se „to děje“, což znamená, že s tím nic nenaděláme, že to neovlivníme. Hloupější však navíc možná ještě je, že to „smutno“ se děje především díky lidem a mezi lidmi.
Dívat se na svět s humorem je vlastně veliký dar (co není každému dán).
Možná bychom vlastně nakonec i ten smutek měli zvládat s úsměvem.

11. adventní otázka

Pojďme si opět zavzpomínat. Schválně – vzpomenete si na nějaký humorný zážitek či příhodu z doby své školní docházky? Mohli byste tuto příhodu převyprávět? (Pokud je mezi Vámi někdo, kdo si skutečně „vytváří“ adventní kalendář z odpovědí na mé otázky, prosím, zapište si i toto).

Žádné komentáře: