12. 12. 2007

12. adventní zastavení

Jsou to taková pěkná rána… První, co musím udělat, je vyvenčit psy. Odemknu dveře a vypustím je ven. Zatímco psi vybíhají, kočky, číhající snad celé ráno od rozednění u dveří, se hrnou nedovoleně dovnitř. Je umění otevřít dveře tak, aby nevběhly a j e to každoranní marný boj kdo z koho, protože téměř vždycky jsem to já, kdo prohrává. Ať chci nebo nechci, jsou to tedy vždy zvířata, která u nás snídají jako první, psi a kočky svorně pospolu. Po této snídani začíná ranní vyhazování, kdy se společnými silami s ostatními členy rodiny snažíme odkočkovat dům. Někdy je to strašná práce, někdy kvůli tomu ujede třeba i trolejbus a nestíhám být tam, kde bych měla. A omluvit se není na co. No představte si sami, jak by to vypadalo – nezlobte se, nestihla jsem, vyhazovala jsem kočky…. A ony se nechtěly nechat…Jsou to prý ale velice inteligentní zvířata. Tak nevím, proč zatím nepochopily, že to běhání po bytě ráno není hra, že to není kočkovaná, ale holý drsný fakt, že je doma nechceme. Co naplat, asi je to stejné jako s výchovou. Někdy se zadaří a někdy ne a málokdy chápeme, oč vlastně jde…
12. adventní otázka
Jaké znáte metody výuky a výchovy a jaký je mezi nimi rozdíl? A didaktické nebo-li pedagogické principy (zásady?), ty znáte? A daly by se použít také pro kočky?

1 komentář:

Anonymní řekl(a)...

Moc děkuji za pěkný nápad. Ať se daří, a ať se tady objeví více komentářů, určitě potěší.