Dneska nad ránem jsem trochu zpanikařila. Probudily mne myšlenky na to, že všechno nezvládnu a že už za týden je Štědrý den. Mám nabité dny prací a jinými povinnostmi, každý den do večera, až do pátku. A pak už jen sobota a neděle. Uf, uf. Sotva stačím udělat bramborový salát, natož upéct vánočky a štolu a nevím co ještě. Jo, zabalit dárky, které jen tak mimochodem ještě nemáme. Stejně jako stromeček. Páni, to zase bude, padnu pod ten budoucí stromek po sváteční večeři jako podťatá a budu ráda, že žiju… Každoročně se mi zdává sen o Vánocích, které jsem nestihla připravit. Není stromek, nejsou dárky, není připravena večeře, není nic. A já to v tom snu vždycky na poslední chvíli řeším a stresuju a nestíhám. Zdává se mi to i několikrát do roka. Pan Freud by měl z mých snů asi radost. Já ne. Takže, - hodně klidu, pohody a dobré nálady do tohoto posledního adventního týdne přeji nejen vám všem, ale i sobě. A hlavně nestresovat se - ono se to všechno nakonec vždycky nějak stihne a možná nakonec i bez nás nějak udělá. To by bylo jako ve snu, kdyby ne...
17. adventní otázka
Jaké známe druhy činností? Je všechno jenom hra? I život? A co na to J. A. Komenský?
Žádné komentáře:
Okomentovat