23. 12. 2007

23. adventní zastavení

Tak se setkáváme už po dvacáté třetí. Uteklo to - vlastně tak jako všechno. Snad se Vám ta společná cesta se mnou a s námi se všemi aspoň trošku líbila.
Ono vlastně metoda, kterou pedagogika tak ráda, je ve své podstatě cestou, a to z řeckého slova methodos, cesta. Pokusili jsme se o metodu, v pravém slova smyslu o cestu, na které jsme se každodenně zastavili. Pokud to byla cesta dobrá, měli byste být po jejím absolvování spolu s odpověďmi na otázky připraveni na zápočet či zkoušku - něco z pedagogiky byste tedy již dnes měli jakž takž vědět. Nebo aspoň pochopit, o čem tak trošku pedagogika je nebo být může.
Pokud tomu tak není, nic se neděje. Na světě je mnoho cest, mnoho metod, jak dojít k cíli. Bohužel, nikdo z nás neví, pouze tuší, která je správná. Správná a dobrá pro každého z nás jednotlivě, protože každý z nás je jiný a má jinou cestu a také každému z nás asi i jiná cesta vyhovuje.
Chtěla bych Vám v tomto předposledním adventním setkání popřát hezkou a příjemnou cestu Vaším životem, s občasnými zastaveními, na kterých se posílíte a které Vám pomohou jít v klidu dál. Tato adventní zastavení byla psána s tímto úmyslem (najít si čas zastavit se, protože k životu je to potřebné) - ne vždy se mi však asi zcela povedla. Pokud se mi to někdy (nebo snad vůbec) nepovedlo, tak mi to prosím odpusťte...
23. adventní otázka
Co je logidka srdce a co znamená? Která jiná doporučení pro výchovu od paní dr. Prekopové Vás nejvíce zaujala?

Žádné komentáře: