Lednová setkání v Tohu vabohu

Druhé setkání - čekání na nicnedělání

Tak - Tři králové už odešli, zima asi taky, venku svítí sluníčko a přitom do jara daleko. Včera odpoledne v Kauflandu, zrovna několik minut poté, co jsem konstatovala, že ještě mají vánoční výzdobu, najelo několik mužů s vozíky a začali výzdobu snášet od stropu směrem dolů. Málem mě konec jedné girlandy bouchl do hlavy. No a náš vánoční stromek už taky klopí větve, ale stále si ponechává svou důstojnost a drží se, ještě ani jehlička neupadla a celý večer vesele svítí... Až na to, že naše malé kotě, které jsem pustila dovnitř se na chvíli zahřát, udělalo po čase hromádku zrovna pod ten krásný stromeček. Smutné to konce Vánoc a dárků. Takové symbolické, akorát pro kočku :-)

Ale i tak je na světě docela fajn. Ale už chápu, proč asi naši předkové v tomto čase začali slavit dobu masopustu. Jinak by se tím čekáním na jaro, dlouhými večery bez možnosti pracovat na polích a zahradách, a snad i nostalgií možná i utrápili.

To my to máme jinak - na nějaké čekání na práci vlastně není čas, protože prostě pracujeme pořád, bez ohledu na roční dobu. Spíše čekáme na to, až nebudeme muset nic dělat. Takové to sladké nicnedělání, jenom veselení se a popíjení, jó, ti naší předkové se ale měli.

Takže jdu vařit sobotní oběd.

A pak se veselit nad prací do práce. Ach jo.

Vždyť už ani na ten masopust, určený pro krácení chvíle, není čas.

Ale naši předkové asi věděli, že je potřeba, aby jej měli... asi byli moudřejší než my, žijící v dnešní "bezčasové" době.

Víte o masopustu, že:

a) Toto období spadalo do doby před příchodem jara a bylo charakteristické masopustními slavnostmi (na jižní Moravě fašank), což byly převážně archaické obyčeje pohanského původu? Podle starých pověr jde o veselé a bujaré tradice, ukazující na zakončení zimních prací a vítání nového ročního cyklu, blížícího se jara. Platilo staré pověrečné pravidlo, že jak vysoko se skáče o masopustu, tak vysoko vyroste len (obilí).

b) V širším smyslu se jednalo o období od Tří králů (6.1.) do začátku velikonočního postu, tedy Popeleční středu nebo v užším smyslu masopust začínal v poslední 3 dny tohoto období (tzv. ostatky), v neděli nebo v pondělí před Popeleční středou?

c) V lidových představách byl „Masopust“ často chápán jako zosobnění neustále tancujícího a smějícího se opilce? Lidé se bavili nejrůznějšími způsoby, pořádaly se hostiny, průvody, typické pro svou bizarnost i účastí tzv. "bláznů". Slavnosti byly mimo jiné také vzpourou proti spořádanému životu. Svět mohl být náhle obrácený naruby, jiný. Dá se říci, že v masopustním veselí byla ukryta také beztrestná kritika stávajících pořádků.