Odpovědi na některé adventní otázky: 1. odpověď - třešeň a "barborky"

Otázka u 4. adventního zastavení: Proč zrovna větev z třešně? Má to nějaký svůj podstatný důvod nebo je to jen náhodný výběr?

Třešeň se k nám dostala ze starověkého Říma, ale byla známa již v mladší době kamenné. Je považována za ženský strom, spojený s Měsícem. V tomto stromě podle dávných představ sídlily víly, oděné do bílého nebo zeleného závoje. V době úplňku nebo v době květu tančí pak tyto víly ve svých závojích kolem třešňového stromu, doprovázené tajemným měsíčním světlem.
S třešní je spojováno mnoho symbolů. Je nejen vyjádřením krásy, plodnosti, zrození a radosti, ale je také plodem hříchu a svádění. Často se sázely při narození děvčátka jako symbol ženskosti. Jindy se používaly také jako obětiny v rituálech, které měly zajistit plodnost.
Třešeň má také léčivou moc (není však dnes chápána jako léčivka), některé nemoci se na ni však symbolicky přenášely (nařízla se kůra stromu a nemocný člověk předal svou „nemoc“ kmeni).
Čerstvá třešňová šťáva prý pomáhá při horečnatých infekcích a při srdečních potížích, protože zahání otoky a ulevuje tak namáhanému srdci.
Třešňové větévky se mají na svátek sv. Barbory uříznout právě kvůli svému „ženskému“ původu, spojeným s tajemstvím Měsíce. Vykvetlá větévka je znamením radosti a štěstí, provázející dívku pak po celý další rok.

Aha - a jak s tím vším souvisí pedagogika? Vlastně ani nevím, snad, že je hledáním životního štěstí a radosti, a že provázíme ty druhé, když vychováváme - stejně jako ta třešňová větévka, až na to, že to není tak jednoduché :-) Jo, být tak třešňovým stromem... to by se nám ta výchova dařila. I když asi ani ne, třešeň není jen štěstí a radost, ale také svádění a hřích, takže nic...