Třetí setkání - po stopách Komenského?
Dobrý večer, tak jsem zpátky tady doma. Vrátila jsem se z Amsterdamu. Přes den jsme s kolegy z Antverp a z Postupimi a z Amsterdamu seděli nad projektem, večer pak chodili do typických malých amsterdamských pubs, hospůdek, ve kterých lidé popíjejí vínko nebo pivo třeba i ve stoje, tak jsou plné a rušné. A ráno jsem se pak ještě před snídaní procházela probouzejícím se, ještě ztichlým městem, se studeným sluníčkem vysoko nad hlavou a již v lednu rozkvetlými žlutými tulipány. Ranní pohodu a klid pak vystřídal neuvěřitelný ruch na ulici i na chodnících, tolik lidí najednou jsem snad nikde neviděla. A co lidí, ale těch cyklistů - tam jezdí na kole snad všichni, zima nezima, sníh nesníh, led neled, prostě sednou na kolo a jedou....
To tady Komenský, žijící v tomto městě poslední desetiletí svého života, asi nezažil. Nebo ano - co myslíte, mohl Komenský jezdit po Amsterdamu na kole? Dokážete si to představit?
No nic, chtěla jsem vám jen přiblížit, jak jsem se v posledním týdnu měla a proč jsem tady nebyla. Toulala jsem se Amsterdamem ve stopách Komenského, ale nikde jsem ho nenašla, ani nepotkala.
Možná ale, možná seděl někde v hospůdce, popíjel vínko a divil se, proč ho nikdo nevidí. Možná ano, možná tam přece jen někde byl... Jen my jsme ztratili schopnost vidět ho. Vždyť někdy nevidíme ani sebe navzájem... natož ty druhé, ukryté v závoji svých tajemství...
Žádné komentáře:
Okomentovat