Za chvíli bude půlnoc a nastane 14. únor - svátek všech zamilovaných. Jak tak pátrám po názvech různých svátků a jejich původu, pak musím říct, že tento svátek Valentýna mě nějak až tak nezaujal. Asi že není u nás tradicí, že je v podstatě importovaný, a že máme i vlastní a možná i hezčí svátky než je tento. Ale zase na druhou stranu, být zamilovaný je - nevím jak to říct, ať to nezní moc nabubřele, no prostě je to fajn... :-) , ale navíc je to takové tajemné, magické a křehké, že se člověk až bojí, aby slovíčkem nenarazil a tu krásu neponičil, a naopak, jen potichoučku a po špičkách aby procházel kolem tohoto tajemství a nic tak nenarušil. A halasné oslavy sv. Valentýna se mi na tu něžnost a křehkost zamilovanosti zdají přece jen trošku hlučné a neobratné, trošku moc okaté a netajemné tam, kde tajemství vznikající lásky přece jenom je...
Tak nic. Jste-li zamilovaní, tak ať Vám to vydrží - na dlouho, do nekonečna... a nejen v tento den.
Žádné komentáře:
Okomentovat