8. 5. 2008

Čarodějnický let - 18. létání: BOLEST ČASU

S časem to je zvláštní. Často mne bolí. Asi proto, že my lidé žijeme z minulosti do budoucnosti, přítomnost nám spíše uniká, protože nikdy nezachytíme okamžik tady a teď. Řeknu teď - a je to minulost. Žijeme jakoby na hrotu okamžiku, jen jím prolétáváme, ale ten okamžik "teď" vlastně nikdy není. Proto někdy chceme zastavit čas, vychutnat si jej, prožít si jej, - ale ve skutečnosti to nejde. Vše, co je, je minulost nebo myšlenka do budoucna. A přitomk tomu navíc ještě filosofové tvrdí, že čas ani není. Je jen lidským výmyslem, aby se člověk lépe orientoval, - ale jako takový spíše neexistuje než existuje.
Francouzský filosof H. Bergson v souvislosti s časem hovořil o trvání (la durée) jako o síti příčin a důsledků, kde vnímání není možné dělit na časové úseky, protože okamžik je vždy zároveň zabarven minulostí (vzpomínkou) a předvídáním budoucnosti, nikdy nestojí sám o sobě...
Jsem pořád tím, kým jsem byla ve svém dětství - a toto dětství mne ovlivňuje. A koho jsme milovali, toho milujeme pořád, protože vše v naší mysli neustále trvá. Lidé, které jsme znali, a již nejsou, neustále v nás jsou, stejně jako dávno prošlé okamžiky neustále v naší mysli mohou probíhat.
Jde o to, aby v nás přetrvávaly spíše ty hezčí okamžiky našich životů...
Otázka č. 18:
Co znamená výrok, že člověk je křehká bytost, utkaná ze svých smutků a vzpomínek?

Žádné komentáře: