9. 5. 2008

Čarodějnický let - 19. přistávání: SLUNCE AŤ SVÍTÍ

Byla to taková pěkná písnička s pěknými slovy- slunce ať svítí, kde jsi ty, ať ovládne celou zemi, všecko zlé ať v dobré změní, slunce ať svítí, kde jsi ty... Zpívávali jsme ji kdysi dávno, když jsem ještě chodila na střední školu. Přiznám se, úplně jsem na ni časem zapomněla. Až nyní v této chvíli si ji asi po třiceti letech (už po tolika!) znovu prozpěvuji. Už ji ani celou neznám...
Život asi není nic jednoduchého a lehkého. Předpokládá se, že jej zvládáme, stejně jako výchovu a starost a péči o druhé. Ne vždy je to však pravda. Mi samotné kolikrát připadá, že jsem v podstatě životní žabař a že více nevím, než vím, proč, kdy a jak. A že všichni kolem mne to ví, mají snad i recept na život a ví jak žít, jen já ne. Život je navíc vlastně i hodně těžký a hodně bolí. Někdy je téměř nemožné ho unést... asi proto je lépe usmívat se a smát, i když to je kolikrát jen smích přes slzy. Není to přetvářka, je to záchrana. Je to to slunce v nás a kolem nás., které nám pomáhá.
Jak to říkal M. Pagnol ve své knize Jak voní tymián? "Život je několik radostí, velice brzy smazaných nezapomenutelnými žaly. Však není třeba říkat to dětem." Nemyslím si to. Naopak - život je několik radostí, které v nás zůstávají napořád a nikdy žádné žaly nemají tu sílu je z nás vymazat. Námi prožitá radost je to "svítící slunce" v nás samotných.
Nebo ještě jinak - až Vám někdy nebude zrovna nejlépe, vzpomeňte na verš J. Mahena - za nocí nejtmavších na slunce pamatuj. Nebo jak říkávala svého času moje babička - ještě nikdy nebylo takové noci, aby po ní nenastalo ráno.
Nevím jak Vy, ale já tomu věřím. Teda přesněji - snažím se.
Otázka č. 19:
J. S. Mill údajně řekl, že nejvyšším úkolem výchovy je najít své vlastní štěstí, abychom jej pak mohli dávat druhým.
Myslíte si, že šťastní lidé mají také šťastné děti?
A co Vaše slunce? Svítí? :-)

Žádné komentáře: