Když už jsem tuto rubriku nazvala "barevný svět", mohla bych se také zmínit o jedné teorii, podle které je také člověk "čtyřbarevný". Tak jako mluvíme o trojnosti, můžeme hovořit také o principu čtvernosti. Máme čtyři základní živly - zemi, vzduch, oheň a vodu, dále např. čtyři světové strany, čtvero ročních období, čtyři typy temperamentu (sangvinik, cholerik, flegmatik a melancholik) a také čtyři základní barvy - červenou, modrou, zelenou a žlutou. M. Lüscher hovoří o čtyřech barvách a o čtyřbarevném člověku.
Čtyřbarevný člověk je ten, který dospívá k harmonii mezi čtyřmi základními variantami sebecitu, které jsou těmito barvami podvědomě osloveny. Které varianty sebecitu to jsou? – Je to sebedůvěra, spokojenost, sebeúcta a svoboda. Pokud všechny tyto složky sebecitu, tedy své barvy, vnímáme pozitivně, pak se můžeme cítit také v pohodě a na druhé působime krásně. Tak jako duha na obloze po prosluněném dešti. Ta se někdy krásně vybarví! Tak jako my, lidé, se občas taky "vybarvíme".
Když se zadaří...
tak nám to i ladí.
2 komentáře:
Sebedůvěru a sebeúctu bych snad měla. Svobodu taky, ale ta spokojenost...
Na druhou stranu, je dobré, aby byl člověk zcela spokojen?
Neměl by už za čím jít, neměl by proč. Vždy musíme být trochu nespokojeni, to nás nastartuje,
abychom pro spokojenost sebe a druhých ještě něco dělali. A tak díky nespokojenosti můžeme být vlastně spokojeni.
Teď už ale ani nevím, zda jsem spokojena, či ne. :-)
Téměř každý den se snažím být se sebou spokojená, když se zamýšlím nad svým prožitým dnem. Rozhodně ale patřím mezi ty co jsou neustálé nespokojenosti s děním kolem sebe a vadí mi, že v tom abychom mohli být spokojeni všichni, sama málo dokážu. Vím,že nejsem sama kdo si všiml,že tu úžasnou duhu na obloze zastíní často černý kouř.Jako zlý drak z pohádky nám bere barvy! Jak to bude s naší sebeúctou, svobodou, sebedůvěrou a spokojeností ?
Snad mohu být spokojená se svým prožitým dnem, ale vidím, že duha má dost umazané tváře. Všimli jste si ?
Okomentovat