Několikrát do roka přichází ta chvíle, na kterou tolik studentů během svého studia čeká. My tomu říkáváme "talárování", protože se oblékáme do taláru. A je to velká pocta. Jinými slovy jde o promoce.
Absolvuji tento jev a slavnostní akt spolu s ostatními kolegy z práce už několik let. Obyčejně jsou na začátku prázdnin velká vedra, a pokud ne, na tyto dny počasí vždy ví, že vedra prostě být musí. V ten den si na sebe navléknete neprodyšný černý talár, jinak sutanu na knoflíčky od krku až dolů a na hlavu si nasadíte nějaký to čepeček, co má asi nějaký název, asi vznešenější, ale já mu soukromě říkám debilníček. Totiž - nikdy nic na hlavě nenosím, ani v tuhých zimách ne, protože mi prostě žádný kryt hlavy nesluší a nesedí. Mám ji velkou, tož potřebuji velkého debilníčka, z pod kterého mi čouhají vlasy. Vypadám v tom taláru s tam tím na hlavě jako strašák do zelí. Ale to není v ten moment to nejúžasnější.
Úžasné je, když začne znít hudba a vy vykročíte spolu s ostatními kolegy, kteří vypadají kupodivu zcela inteligentně a normálně, do slavnostního sálu a hosté promočního obřadu, ale především profesionální fotografové nedělají nic jiného, než že si nás neustále fotí. A já vím, že tak, jak momentálně vypadám, bych nevyšla ani na zahradu mezi svá zvířata a ptáky, abych je nepoděsila. A myslím, že nejsem ani schopna úsměvu, že se jenom z té situace zoufale šklebím. Na mnoha fotkách, které naštěstí nikdy neuvidím, vypadám asi jako šílené šklebící se pako.
- A přitom mám tenhle rituál ráda a naplňuje mne úctou z této události, myslím si, že to je skutečně slavnostní chvíle. Takže se ve mně perou smíšené pocity hrdosti a studu.
A někdy mi připadá, že prostě takový a o tomto je i samotný život. A že dobře nám tak. Jsou chvíle, kdy jsme "talárováni" a život pro mnohé kolem nás nabývá jiných směrů a rozměrů. Ale my v těch chvílích kolikrát vypadáme hůř než obvykle a svým zjevem a vůbec sebou samými jsme druhým a především sobě tak akorát pro smích. Vědomě i nevědomky.
Asi to tak má být.
A i pro "toto" je to rituál, který má své kouzlo.
Žádné komentáře:
Okomentovat