3. 4. 2010

Bílá a černá

Bílá sobota.
Dnes byla.
A byl to překrásný den. Teploučko, ne jako v pátek, kdy se člověk drkotal zimou a nemohl se ani zahřát.
Když jsem šla v té zimě v pátek večer z práce, koupal se v kaluži před naším domkem černý kos. Pozorovala jsem, jak si čechrá černé peří a divila se, že mu není zima.
A dnes odpoledne na zahrádce na mne jukla zpoza stromu černá veverka. Asi byla zvědavá, co to piju. Tak jsem té černé veverce ukázala černé kafe. Ale moc ji nezajímalo... spíše ji zaujalo naše bílé kotě (Vincent, po Goghovi, protože má taky uříznuté ucho, ale někdy si to pletu a říkám mu Zikmunde). A tak ta černá veverka zmizela před bílým kotětem Vincentozikmundem, zatímco jsem pila černou kávu na Bílou sobotu na zahradě u plotu.
A měla jsem černé myšlenky,
které se teď v tmavé místnosti proměnily v bílé.
Protože na Bílou sobotu se to hodí, - nemyslet černě....


Otázky č. 19: Máte rádi zvířata a nejen proto, že jsou chlupatá a mají hebkou srst? A který že to filosof řekl, že nemají duši a jsou jen jako mechanické stroje? A přitom napsal Vášně duše?

Žádné komentáře: