13. 5. 2011

hledání ztraceného ze dne 12.5. - moc děkuji

Jsme tak nějak v polovině našeho putování. Prý. Sama ani dost dobře nevím :-), kdy jsem vlastně řekla termín, ve kterém dojdeme k závěru. A zase to "ach jo."
Dnes jsem přišla z práce, sedla si k počítači, pak s čajem na zahrádku, chvíli seděla a jen tak koukala. A všimla si, jak ta zahrádka volá o pomoc, že toho plevele je už na ní trošku moc. Tak jsem se pustila do té práce, kterou mám naplánovanou někdy hlavně až na důchod (pokud dožiju a zdráva budu). A teď tu sedím, rozlámaná, zničená, hotová. Jako kdybych vylezla na Nanga Parbat bez jediného oddechu. A bolí mě teď z toho celá sama sobě já.
A tak mě napadá - jak to dělávaly ty naše babičky, že pracovaly od Božího rána do Božího večera, a vždy zvesela? Asi byly cvičené či co...
Ale zahrádka prokoukla. Sice jen malinko. Ale některá kvítečka se tuším i "našla." Snad budou i růst...

Otázka č. 14 provokující: Je filosofie o hledání sebe sama nebo těch druhých?
Otázka č. 14 hegelovská: V čem spočívá dialektika lásky? Tedy podle Hegela?
Otázka č. 14 láskyplně filosofující: Proč na základě Hegelovy dialektiky není žádná láska marná a zbytečná?

Žádné komentáře: