20. 4. 2012

Zastavení patnácté: Nad ránem

Nejde mi spát.
Je noc, nebo spíše čas nad ránem.
Tma tmoucí. Poslouchám podivné hučení počítače a pozoruji dokořán rozevřené oči naší kočky, kterou jsem patrně probudila asi z krásného kočičího snu.
Nemám ráda tmu a noc, která nechce být pokryta spánkem, ale bděním, ve kterém sny nepřichází. A realita má jasně temné obrysy a vypadá neřešitelně a hrůzostrašně. Noc je svou tajemností a tmou zlá.
Co je zlo? Jak byste ho mohli popsat? Zeptala jsem se jednou dětí ve třetí třídě základní školy.
"Zlo je jako černá tma nebo bílá mlha", odpovědělo jedno z dětí. Proč? Zeptala jsem se.
"Protože ani ve tmě ani v husté bílé mlze nevidíš světýlko." Odpovědělo dítě s pdivem, co na tom nechápu.
Neznám lepší a výstižněší vysvětlení zlého... Je to chvíle, kdy nevidíme světýlko. Ani jedno.
A v bezesné noci ne vždy nějaké vidět je...


Otázka č. 15 smutně neveselá: Rozpoznáte vždy dobro od zla?
Otázka č. 15 vedoucí k pochopení druhých: Jaké znáte přířiny zlého podle P. Teilharda de Chardina?
Otázka č. 15 složitá a světélkující: Jak je to s pojetím dobra ve filosofii?

Žádné komentáře: