Jaro v duši

No jo, no.
Jaro ne a ne přijít.
Pořád z nebe padá to něco bílého, a nedá pokoj.
Strašně se těším, až už nebude. Až začnou nejen kytky, ale také stromy kvést a vše se zazelená a
bude prostě milo a hezky.
Ne slunce, ale nový počátek, kdo ví čeho, ale nový, a nový s každým novým květem.
Příroda tak ale zatím nevypadá, nezbývá tedy než mít
jaro aspoň někde,
aspoň v duši...