Putování dějinami - dvacáté páté

Štědrý večer za chvíli bude u konce. Stejně jako naše putování.

Možná mohlo být barvitější, veselejší, zajímavější. Nevím. Vlastně to nikdy na konci putování nevím, jaké vlastně bylo.

Možná to tak je celkově s veškerým životem. Tím naším, i těch druhých. I s životy těch, o kterých jsme si povídali (psali) a na které jsem se ptala.

Každopádně všichni námi jmenovaní mají můj - náš - obdiv. Jejich jména nezapadla do zapomnění, nechali zde na této zemi po sobě nesmazatelnou stopu, jejich životy nebyly zbytečné. I když téměř vždy hledáme data jejich narození i úmrtí, víme, že byli, že žili, že nám zanechali a přenechali své myšlenky a tím i sami sebe.

Děkuji jim a také děkuji vám všem za vaše odpovědi a za váš čas, který jste tomuto putování věnovali.

A přeji vám všem krásné, pohodové a radostné vánoční svátky.

Otázky dvacáté páté:

1. Které otázky byly pro Vás osobně nejzajímavější?

2. Které otázky Vás "bavily" nejméně?

3. Mohli byste zdůvodnit, proč?

Putování dějinami - dvacáté čtvrté

 Tak jsme doputovali až do dvacátého století.

Je typické zrozením alternativního školství, u nás reformní pedagogiky, ale nejen to. Pedagogika jako věda úspěšně čerpá i z dalších nově vznikajících směrů, především ve filosofii a psychologii. Hovoříme např. o pragmatismu, behaviorismu, psychoanalýze, humanistické psychologii či existenciální filosofii a o mnoha dalších myšlenkových směrech.

Nebudu vás trápit množstvím nových poznatků. Hmm. Budu vás trápit otázkami :-)

Otázky dvacáté čtvrté: 

1. Koho můžeme považovat za předchůdce alternativních škol?

2. Které alternativní školy znáte?

3. A co naše reformní školství? Co o něm víte?

Putování dějinami pedagogiky - dvacáté druhé

 

Někdy se stane, že přijdete opravdu s nějakou velikou myšlenkou nebo přímo s převratnými myšlenkami, a vaši následovníci z nich udělají úplně něco jiného.

A vy pak z toho téměř, jak už jsem se ptala při jiné příležitosti, "rotujete" v hrobě.

Johannu Friedrichovi, jehož příjmení Vám ještě neprozradím, se to stalo. Ačkoliv přichází s převratnými myšlenkami ve smyslu výuky na základě jasnosti, asociace, metody a systému, je přesto považován za představitele zkostnatělého a zastaralého, konzervativního školského systému.

Ačkoliv je považován za zakladatele pedagogiky jako vědy, stejným dílem se mu rovněž přisuzuje výlučně nadřízené postavení učitele, kterého se musí za všech okolností poslouchat. A nejdůležitější je kázeň.

Proč jí je třeba k tomu, aby se rozvinuly ony čtyři předpoklady k učení, se tak nějak zapomnělo...

Otázky dvacáté druhé:

1. Jak se jmenuje stěžejní dílo výše zmiňovaného pána?

2. A co možná ukončilo jeho "rotaci"?

3. Proč je vlastně oné kázně ve školách zapotřebí?

Putování dějinami pedagogiky - dvacáté první

 

V tom výčtu různých osobností a nakonec i reforem bych málem zapomněla na jednoho pána. 

Stojí tam někde opodál, smutně klopí hlavu, - nebo se usmívá?

Ani jedním si u tohoto pána nemůžeme být až tak zcela jistí. 

Ve svém životě totiž zažil strmé pády i velikou slávu. 

Do dalekých dálek putuje bloudící lidstvo - tato slova napsal v jednom ze svých děl.

V dobách největší slávy jej v Yverdonu navštěvovali významní lidé tehdejšího světa, aby na vlastní oči viděli, co že se to tam vlastně děje. Například samotný Herbart, Frobel, a mnozí další.

Po smrti své ženy Anny však propadl depresím, ze kterých se už nikdy nevzpamatoval.

Nic pro sebe, vše pro druhé - skví se nápis na jeho náhrobním kameni.

Otázky dvacáté první:

1. O kterém že to pánovi je dnes řeč?

2. A čím vlastně se tak proslavil?

Putování dějinami pedagogiky - dvacáté

 Reformy ve školství, počínaje tou povinnou školní docházkou, se prolínají celým 19. a také 20. stoletím.

Je prostě veliká potřeba reformovat. Už nestačí do té školy jen přijít, učit se, odejít. Je třeba najít ten nejlepší způsob, jak. Najít nejlepší podmínky, prostředky, metody, zásady, průběh...

Aj, škola, která každého z nás volá. Do které musíme. Abychom něco věděli, znali, orientovali se, nebyli za hlupáky. 

Ve starověku to byla Platónova paideia, ve středověku křesťanská educatio, dnes máme edukaci. Všechny tyto tři pojmy se od sebe navzájem liší. 

A my ty dvě předchozí marně dnes hledáme. A možná i proto ty reformy...

Otázky dvacáté:

1. Když už jsem to nakousla, jak se od sebe liší ona Platónova paideia, křesťanská educatio a současná naše edukace?

2. Dokázali byste vyjmenovat a popsat největší reformy 19. století?

3. A jak se Vám šlape našimi dějinami? Jde to? 😊

Putování dějinami pedagogiky - devatenácté

 V dějinách pedagogiky mám hodně oblíbenců. Ty pány, o kterých píšu, mám prostě ráda.

Mezi tou spoustou mužů je však také jedna žena, kterou obdivuji. Měla 16 dětí, jednoho manžela, a k tomu vládla.

Někdy přemýšlím, jakou stopu tady na tomto světě svými životy zanecháme a zanecháváme. Jestli ty naše životy mají smysl, nebo jen tak proklouznou mezi prsty a jako kdyby ani nebyly. 

Tato žena zanechala svým životem stopu velikou. 

Její život tak nějak smysl měl. Aspoň si to myslím. A to nejen počtem dětí...

Otázky devatenácté:

1. Asi víte, o kom je řeč. O kom tedy?

2. Je proč a za co tu paní obdivovat?

3. Pokud ano, vypište pro a proti...

Putování dějinami pedagogiky - osmnácté

 

Jezuitská nebo bratrská škola.

Jaké byly výhody a jaké nevýhody těchto škol?

Sama nevím, do kterých lavic bych chtěla usednout. Jezuity mám spojeny ještě ze školy s páterem Koniášem, bratrské zase s dogmatickým učením se...

Ono vůbec z těch škol by si asi dnes už málokdo nějak vybral pro sebe tu nejvhodnější.

Ale možná i ano. 

Však jsme v 18. století a změny školního vzdělávání jsou takřka na spadnutí. A kdyby jen vzdělávání.

Celý svět je v jednom velikém procesu nastávajících změn.

Otázky osmnácté: 

1. Dokázali byste charakterizovat nejen výše zmiňované školské systémy, ale celé dění 18. století? 

2. Víte, koho jsme si označili jako v hrobě "rotujícího" pána a hlavně proč?

Putování dějinami výchovy - šestnácté

John Locke.

Tabula rasa. Důraz na rozum, mravnost a tělesnou zdatnost.

Když už vzdělávání, tak soukromé, ne ve školách. Člověk, jehož matka zemřela v raném věku, a kterého vychovával přísný otec. Jako dospělý tuto přísnost svého otce velice oceňoval.

Typický anglický gentleman. Gentlemana vychová pouze gentleman.

Nic není v mysli, co nebylo dříve ve smyslech. Představitel empirismu.

Otázky šestnácté: 

1. Co znamená výraz tabula rasa?

2. Která díla od tohoto autora znáte?

3. Co víte o jeho životě?

.

Putování dějinami pedagogiky patnácté

 A jsme u toho. U toho pána, jehož podobiznu kdysi v Amsterdamu namaloval sám Rembrandt, který údajně bydlel opodál.

U toho pána, který nám pedagogům údajně tzv. "vypálil" rybník, protože není, co by on sám již neřekl.

U toho pána, který šel osudem, jak on sám řekl, naplněn bolestí a neustálými žaly.

Láska však podle něj nezná námahu. 

A věci lidské, to jsou samotné Boží dary, které každý člověk dostal tzv. do vínku. Proto je každý člověk vychovatelný a vzdělavatelný, protože každý člověk je do jisté míry obdarován.

Až budeme podle tohoto pána všichni moudří, pak spasíme tento svět.

Hmm, zatím to tak nevypadá...

 Otázky patnácté: 

1. O kterém že to pánovi hovoříme?

2. Dokázali byste vyjmenovat jeho životní bolesti a žaly? (Aspoň ty, o kterých se všeobecně ví).

3. Co jsou věci lidské? Umíte vysvětlit?

Putování dějinami pedagogiky - čtrnácté

 V tom bouřlivém středověku vznikají také dvě protichůdné tendence: reformace a protireformace. Obojí opět spojeno s určitými jmény.

Mne osobně fascinují dvě osobnosti: ustrašený chlapeček, který však svým činem téměř převrátí církevní svět naruby. Jeho hesly byla: sola fide, sola scruptura a sola gratia. A voják, zhýralý mladík, který utrpí vážný úraz, a obrátí své srdce k Bohu způsobem, který podnítí v dalších staletích tisíce lidí k jeho následování. Jeho hesly byla: poslušnost, chudoba a čistota.

Otázky čtrnácté: 

1. O kterých mužích je řeč? 

2. A co o nich dále víte?

Putování dějinami pedagogiky - třinácté

 

A další tři pánové mi opět nedovolí spát. Taková další silná trojka. Michel de Montaigne, Francois Rabelais a Erasmus Rotterdamský.

Jinak autoři Esejí, Gargantua a Pantagruela a Chvály bláznivosti.

Jeden z nich vlastnil zámek, další byl původně kněz, ale z kněžství vystoupil, měl dvě nemanželské děti a jeho díla byla na indexu snad až do 19. století. A poslední z nich byl dítětem vdovy a kněze, tedy se narodil z nedovoleného svazku, ale nakonec je pohřben v basilejské katedrále.

Otázky třinácté: 

1. Co dále vít o těchto pánech? 

2. A co mají - měli - společného s výchovou dětí a s pedagogikou jako takovou?

3. A co na to brouk Pytlík?

Putování dějinami pedagogiky - už dvanácté

Přehoupli jsme se do vrcholného středověku.

Tady na nás čeká - kdo jiný, než sv. Tomáš Akvinský se svou báječnou teorií dvojí pravdy.

Je pravda víry - ta Boží, do které nemůžeme nahlédnout a ani ji zcela pochopit, a pak pravda lidská, lidského rozumu. Nestojí si navzájem v cestě, neprotiřečí si, nestojí v paradoxu proti sobě. Co můžeme chápat rozumem, nemusíme podkládat vírou a naopak, co vnímáme vírou, nemusíme dokazovat rozumem. Jsou to dvě rozdílné věci. Víra není slučitelná s vědou, věda není slučitelná s vírou a netřeba to chápat, analyzovat, rozumět.

Co jsem v životě už pochopila já samotná? Že je mnoho věcí, které nechápu a prostě už nepochopím. Že jdou mimo mne, nade mnou, pode mnou. Že bych mnohé věci i ráda chápala, ale prostě to nejde.

Avšak slovo nejde - neexistuje!

Tak to nechám koňovi, ten má větší hlavu...

Anebo si vzpomenu na sv. Tomáše a jsem rovněž v klidu :-)

Otázky již dvanácté: 

1. Znáte 5 důkazů Boží existence dle T. Akvinského a umíte je vysvětlit?

2. A tři ctnosti, o kterých hovořil? (tuším jsme si je ale neříkali)

3. A vzpomínáte, co o něm říkali jeho spolužáci na Sorbonně a kdo a jak je napomenul?

4. A ještě jinak - co vše o něm víte?

Putování dějinami - už desáté

 Středověk nekončí, středověk trvá....

A vznikají první kláštery a další školy. Jeden z prvních klášterů byl ten na Monte Casinu.

Křesťanství se šíří Evropou a zanedlouho ovládá i myšlení lidí.

Vznikají školy farní, klášterní, katedrální. Pak ale také městské školy ve vrcholném středověku, a univerzity. A doba rytířská.

Celá Evropa i Blízký východ - a nakonec i ten vzdálený - je v pohybu. Stěhování národů je v plném proudu. Vzniká islám. Karolinská renesance. K nám, do střední Evropy přicházejí věrozvěsti.

Ani z hlediska každodenního života, ani z hlediska myšlenkového to vůbec nebyla poklidná, jednoduchá a pochopitelná doba. 

Pokud vůbec nějaká doba takovou někdy byla :-)

Otázky desáté:

1. Co víte o prvních církevních školách? Stručně vysvětlete.

2. Kde a kdy vznikají první univerzity? Vypište :-)

Putování dějinami - deváté zastavení

Syn mnoha slzí.

Nejprve zhýralý mladík, milující víno, ženy, zpěv a - řečnické umění.

Posléze biskup a jeden z největších světců všech dob.

Navazoval svými myšlenkami na Platóna a vzhledem i ke své minulosti hlásal, že člověk je svobodnou bytostí, i když je predestinován. Přesto svou vůlí může změnit svůj osud. Věřila tomu i jeho matka, která se po 17 let nepřestávala modlit o jeho obrácení. A dočkala se. (Krátce na to však zemřela).

Ve svých vyznáních tento světec říká, že nepokojná jsou naše srdce, dokud nespočinou v tobě, Bože. A neklid nás provází, ať jsme šťastní či po štěstí jen toužíme -

šťastní se bojí o své štěstí, že jej ztratí, a nešťastní po štěstí touží, a jsou nešťastní z toho, že jsou nešťastní.

Pozdě jsem Tě miloval, Kráso tak stará a přece nová, pozdě jsem Tě miloval! Ty jsi byl uvnitř a já venku a tam jsem Tě hledal. Já odporný vrhl jsem se na všechny Tvé krásné tvory, které jsi stvořil. Ty jsi byl se mnou, ale já jsem s Tebou nebyl. Vzdalovalo mne od Tebe všechno to, co by vůbec nebylo, kdyby to nebylo v Tobě. Ty jsi volal, křičel a přehlušil jsi mou hluchotu. Ty jsi se stkvěl, zářil a zahnal jsi mou slepotu. Tvá vůně mne zaujala, vdechl jsem ji a dychtil jsem po Tobě. Okusil jsem Tě a po Tobě lačním a žízním. Dotkl ses mne a vzplanul jsem touhou po Tvém pokoji.

Otázky deváté: 

1. O kom že je to řeč? A co o něm dále víte?

2. Znáte nějaké dílo tohoto autora?

3. Co je to patristika? Odkud ten název?

4. A co na to sv. Monika?

Putování dějinami - zastavení osmé

Mějte se hezky, velká trojko filosofů, jdeme dále. Tentokrát do starého Říma.

Cicero, Varro, Seneca, Quintilianus, Marcus Aurelius. Jen namátkou vybraná jména.

Římská škola, římská výchova a vzdělávání. Zaměřené na umění řečníka. 

K čemu dnes to umění? Dnes nám stačí powerpoint :-)

A počítač, internet, strejček Google a tetka Wiki.

Řečnictví už netřeba?

Otázky osmé: 

1.Vyberte si jednoho z výše vyjmenovaných pánů a napište o něm něco více. 

2. Můžete si vybrat i více pánů, zde  se iniciativě meze nekladou :-)

3. Proč vlastně bylo to řečnictví až v takovém kurzu? 

Putování filosofií výchovy i dějinami pedagogiky - zastavení sedmé

 
Tak vidím, že mí poutníci jsou unaveni. Zmohla je tíha otázek hned pod kopečkem?

Ano, vím, putování je náročné... 

Filosofií výchovy i dějinami.

Navíc když venku na náměstích už svítí vánoční stromečky a trhy jsou v plném proudu.

Kampak se šplhat do nějakých kopečků otázek a odpovědí v ten krásný předvánoční čas...

Otázky sedmé pro obě skupiny: 

1. Jste unavení? Nebo naopak plni elánu na své předvánoční pouti? 

2. Máte rádi předvánoční trhy, rej a světýlka?

Putování dějinami pedagogiky - zastavení šesté

 

Ale zapomeňme na plačícího filosofa a jeho oheň v duši. 

Máme tady přece silnou trojku - Sokrata, Platóna, Aristotela. O každém by se dalo povídat hodiny a hodiny a stejně bychom nebyli u konce všech svých slov.

Jeden z nich prý dlouze stával v ulicích starověkých Athén a kladl lidem všetečné otázky tak dlouho, dokud neodpověděli.

Další z nich zase lidi přesvědčil - na téměř dva a půl tisíce let dopředu, a stále to přetrvává - že náš svět není skutečným světem, pouze jeho stínem. 

A do třetice jeho žák, který vychovával Alexandra Velikého, a který napsal pro svého syna celou Etiku, a který mimo jiné tvrdil, že člověk je bytost rozumná - animal rationale.

Stojím opodál a jako mnoho myslitelů před námi, a troufám si říci i po nás, jen koukám, koukám... protože jinak to ani nejde.

Otázky šesté:

1. Co víte o Sokratovi? Vypište stručně :-)

2. Co víte o Platónovi? Také stručně, prosím....

3. A co Aristoteles? Je také o něm co psát?

Putování dějinami - zastavení páté

Tak si tak kráčíme dějinami, a ejhle, kdo to tam sedí pod stromy? Taková podivná, temná postava. Trávu si žmoulá mezi prsty a přikusuje si k nim nějaké brouky, či co...

Haló, pane, jak jste to myslel s tou vodou, která pořád teče, a do které dvakrát nikdy nevstoupíme?

A jak jste to myslel s tou duší, která nikdy nedojde ke své hranici, neboť tak široké má určení?

A jak jste to myslel s tím, že máme hledat sami sebe?

A jak - jste....

přerušil mě svým zamyšleným pohledem a trhl hlavou. V očích měl slzy.

A já náhle pochopila, že má duši, která hoří...

A šla jsem raději o kus dál.

Otázky páté: 

1. Kdo byl onen pán? A jak by mi asi odpověděl?

Intermezzo první pro filosofii i dějiny pedagogiky

Jak jste si stačili všimnout, přidala jsem k příspěvkům dva informativní obrázky: k filosofii sovičku sedící na klobouku (prý to je poutník :-), a rozevřenou knihu k dějinám. To aby se vám v tom lépe orientovalo a nepletli se v tom, kam patříte :-)

A vidíte, taková na první pohled "nevinná" poznámka, a přitom tak hluboce filosofická. Kam patříme? Odvěká otázka filosofů, kým, kdo vlastně jsme. A odvěká snaha filosofů a pedagogů: - ukázat lidem směr a cestu tam, kam patří...

Takže já to pro nás vyřešila dvěma ikonkami. Ať se lépe orientujeme. Kéž by tomu tak šlo i v životě...

Dnes je 1. prosince, takže už jsme na cestě k vysněnému.

No nic. Jdu si připravit těsto na linecké cukroví.... U nás doma kdysi dávno zavonělo vždycky počátkem prosince. Takže se to tak nějak "patří". 

Tak tedy krásný den všem.

 

Putování dějinami pedagogiky - čtvrté zastavení: nemůžu se rozhodnout

Žiji ve starověkém Řecku a mám tu možnost si vybrat. Ale ne a ne se rozhodnout.

Dát své děti do školy ve starověké Spartě nebo se raději s nimi přestěhuji do Athén?

Ve starověké Spartě budou tělesně i psychicky velice zdatní. V Athénách spíše půjde o jejich náhled na život a na svět.

Pro co se rozhodnout?

Nad starověkými městy svítí starověký Měsíc a hvězdy. A já, starověká bytost, se nemůžu rozhodnout, kam ty své ratolesti jenom dát! (Jen ne do košíku a jít na skálu, uff).

Kdo mi poradí? 

Otázky čtvrté:

1. Co by čekalo mé děti ve výchově ve starověké Spartě?

2. A co by na ně čekalo v Athénách? 

3. Znáte úskalí, výhody i nevýhody obojího výběru?