Den třicátý pátý - jako stroje?

Lidé tak nějak od starověku věřili, že zvířata duši mají.
Změnil to až názor jednoho velikého filosofa v 17. století.
Nebyl to nikdo jiný, než můj oblíbený René Descartes, který prohlásil, že zvířata žádnou duši nemají, že jsou jen jako stroje. A jejich nářek, pláč, to je jen jako kdybyste šlapali do pedálů varhan... nic více.
Další můj oblíbenec, J. A. Komenský, to viděl poněkud jinak. Poznání je světlo. A také zvířetem toto světlo prochází, ale na rozdíl od člověka se v něm nezachytí, neukotví, jen jím projde a zase zmizí.
Líbí se mi tento názor. Hodně toho vysvětluje.
A možná se to světlo v tom zvířeti někdy i zachytí...
Kdo ví.

Otázky přetrvávají z minulého dne :-)))
Jen začínám mít pocit, že po přečtení všech Vašich zážitků se zvířátky se ze mě stane faktický, zapřisáhlý vegetarián...