Den šestý - čekání

Advent.
Řítí se na nás ze všech stran.
Předvánoční doba je tady.
Měla by být o radostném očekávání.
Ne měla, je.
O radosti, o štěstí, o pozitivním naladění, o kráse, o nostalgii,
o lásce
a o dětství.

O čtyřech svíčkách na adventním věnci.
O rorátech. O: Ejhle, Hospodin přijde.

Být tak znovu dítětem, vstávat za tmy a jít v mrazivém zasněženém ránu
s prokřehlými prsty
s maminkou na roráty...
vnímat vůni pečícího se vánočního cukroví
a těšit se a čekat na co? Přece na Ježíška.

Být tak znovu dítětem...


Dnes je neděle, nedělá se :-))) Tak tedy, pro tuto neděli bez otázek.
Možná jen jedna jediná, zapeklitě svízelná:
Chtěli byste být  znovu dítětem?
Pokud ano, pokud ne, proč?
aha, tak tedy otázky vlastně dvě...