Lidé žili "mýticky." A byl to asi krásný, i když těžký, ale zajímavý život. Plný nějakého dění, oslav, svátků, tradic, ale co bylo hlavní - to vše se dělo tak nějak společně, pospolu, s ostatními, ne izolovaně tak, jako dnes.
Jako kdyby se to všechno pomalu vytrácelo. Uzavíráme se do svých domovů, do svých rodin, do svých "ohrádek", a...
Vlastně nevím, jestli mám v tomto pravdu.
Každý žijeme tak nějak jen pro sebe. Oproti tomu, jak žili lidé v minulosti.
Nebo se mi to jen zdá?
Otázky sedmé, váhavé:
Opravdu žijeme v dnešní době tak nějak uzavřeni jen do sebe a svých rodin? Nebo ne a "plaším" zbytečně?
Pamatujete si na nějakou tradici či velikonoční zvyklost z období svého dětství? Pokud ano, na jakou? A změnila se, není už, je to dnes jiné?
Čím je typický člověk mýtický?
Žádné komentáře:
Okomentovat