Samota a Vánoce.
Ano, ano, na Vánoce by nikdo neměl být sám.
Proč?
Protože samota, osamělost, hodně tíží.
Člověk už ze své podstaty potřebuje k životu druhého člověka.
Hezky řečeno, ale někdy přijdou i okamžiky, kdy není odkud ho vzít... prostě nejsou lidi...
A také (ale nejen o tom) jsou Vánoce. O tom, že máme jeden toho druhého a ten druhý má nás.
Ne vždy tomu tak bývá. Tak proto před tímto svátkem zavíráme někdy oči a odmítáme Vánoce. Protože něco být má a není.
Protože něco kdysi bylo, v době, kdy jsme byli dětmi (důkazem je to, že žijeme, protože bez péče druhých bychom nepřežili), a teď to už není.
Před stromečkem, stejně jako před sebou samotnými, můžeme být sami. Sami na světě. Osamocení. Osamělí.
A do očí to vhání slzy...
nejen vzpomínek
Druhé vánoční otázky pro radost jen tak:
Jak asi tráví Vánoce lidé osamocení, bez domova?
A jaké jsou, jaké by byly nejkrásnější Vánoce Vašich snů?
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat