Dejte vajíčko malovaný nebo aspoň bílý...
budem šťastní chvíli...
Co je to být šťastný?
Nemít ničím zatíženou duši, mysl, srdce?
Nebo opačně?
Není štěstí právě v tom zatížení?
Kdo ví.
Ale zpět k těm vajíčkům. Bývaly to krásné zvyky a tradice.
Aspoň něco nám po našich předcích zůstalo.
Co tak asi zůstane našim dětem a potomkům po nás? Co zůstane po této naší generaci?
Televizní pohádky?
Hry na X-boxu?
Kdo ví?
Otázky dvacáté zvídavě vlezlé:
Proč jsou z hlediska výchovy tradice důležité? Pokud tedy důležité jsou?
Vzpomínáte (a třeba i nostalgicky) na nějaké své tradice z dětství? A je vám po nich někdy smutno?
A co dnešní děti? Hrozí jim ztráta dětství?
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat