Naděje. Ta prý umírá poslední.
A nebo: A přesto říct životu ano. Viktor E. Frankl. Přežít koncentrační tábor, vidět umírání - nesmyslné umírání z nějaké podivné nadřazenosti a nenávisti člověka k člověku, a přesto říct životu ano. Je to na zimomravky.
Hledat životní smysl. Nějaký smysl to už asi mít bude, když už tady jsme. I ty Vánoce určitě nějaký smysl mají. Smysl, ukrytý v dítěti. V Osvětimi tisícero dětských botiček...
A přesto říct životu ano... A nejen to. Milovat. Věřit, že člověk je dobrý. Že zlo je pouze nedostatek dobra. Nejsme tak trochu šílení, když tomu věříme?
I ti největší nositelé zla v dějinách byli kdysi dítětem...
Otázky dvacáté páté:
1. Komenský ve svém Informatoriu školy mateřské řekl, že děti jsou perličky Boží... Myslíte si, že dnešní děti jsou jiné než ty v předchozích staletích?
2. Moudrost nás vrací zpátky do dětství.... propána, proč?
3. Jak se máte v tomto předvánočním čase? Vánočně-dětsky-svátečně?
Žádné komentáře:
Okomentovat