Příčiny zlého.
Co to v nás lidech je, že se někdy chováme nejen k druhým, ale i k sobě tak, jak se chováme?
Kolikrát mě napadají slova starých čínských filosofů o tom, že člověk je ze své podstaty dobrý. A že bychom se měli k druhým chovat tak, jak bychom si přáli, aby se oni chovali k nám.
Představte si - chováme se k sobě navzájem jen podle této míry. Co nechci, aby lidé dělali mi samotné, nebudu dělat ani já jim.
Nechceme, aby se k nám lidé chovali nedobře, nebudeme se tedy tak chovat ani my. Nebudeme na nikoho zvyšovat hlas, urážet se, zlobit se, nebudeme nikomu lhát, nikoho podvádět, o nikom nebudeme mluvit špatně, ani myslet si nebudeme nic zlého. Budeme předpokládat jen to dobré...
Na světě by bylo krásně.
Otázky osmnácté:
1. Znáte pojem dvojí naivita? Co znamená?
2. Která pohádka o dobru a zlu se vám v dětství nejvíce líbila? A proč?
1 komentář:
Milá, paní profesorko,
myslím si, že nevědomá (jednodušší) naivita je ta, když půjdu běhat do parku a budu naivně předpokládat, že mne tam nikdo "nebací" po hlavě a neokrade mne o boty a pak je ta "těžší" naivita, kdy vím, čeho je člověk schopen a přesto mu budu věřit. Musím najít v sobě odvahu "ve víru v něco o čem vím, že to může mít nedobrý konec" a to je někdy velmi těžké.
Přeji Vám vše dobré a mnoho sil a zdraví, ať můžete lásku, pohodu a víru v dobro, které se line z Vaší výuky, předávat studentům ještě mnoho let.
M
Okomentovat