Co tedy v krátkosti říct úvodem?
Bylo to prozatím nejdelší putování, ve kterém jsem položila nejvíce otázek. A to nepočítám otázky pro filosofii výchovy a pedagogiku dohromady. Jak v putování pro filosofy, tak v putování pro pedagogy jsme udělali nejen největší počet putovních dnů, čili šli jsme nejdéle, ale položili jsme si také nejvíce otázek (za posledních 7 let, kdy se studenty putujeme.
Poprvé toto putování nebylo určeno studentům prezenčního studia, ale pouze studentům doplňkového pedagogického studia, kterými jste.
Celkově 12 x se stalo, že poutníci libovolně přešli z putování pedagogů k filosofům a naopak. Patrně aniž to postřehli :-)), dali se jinudy.
Putování byla tentokrát i obsahově velice vyrovnaná.Ani jedno putování nebylo tak krátké a odbyté, aby se nemohlo jako putování uznat nebo aniž bych o jeho "uznání" zapochybovala.
Putování filosofů bylo barvitější a pestřejší, u pedagogů nám to kazily některé otázky, které vyžadovaly jednoznačné odpovědi v duchu pedagogické teorie.
Dostala se mi spousta krásných myšlenek, nápadů, podnětů. Moc za to děkuji.
A ano - omlouvám se některým zmatkům v rámci "zkoušení", kde i přes přesně rozvržený časový plán jsme bývali ve skluzu.
Tolik tedy úvodem. Zítra vám prozradím, kolik nás bylo putujících žen a kolik mužů a kolik nás vlastně šlo...
11. 2. 2015
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat