Máme ze včerejška zpoždění.
Stalo se.
Ne vždy všechno v životě stíháme.
Už Komenský říkal: žeť všeliké kvaltování toliko pro hovada dobré jest...
My momentálně kvaltujeme.
Jako kdyby celý svět kvaltoval.
A přitom budeme oslavovat narozeniny, svátek někoho, kdo přináší pokoj a lásku.
Budeme oslavovat veliký dar, a proto si i my dáváme dárky.
A tak někdy přemýšlím - stíháme být my samotní "dárkem" pro ostatní?
Potřebuje nás v životě někdo?
Protože se říká, že jen pokud ano, má náš život smysl.
Proč?
Otázky dvacáté osmé o smyslu:pro obě skupiny poutníků
Vnímáte ve svém životě smysl toho, co Vás potkává a co se Vám děje?
Má tento svět, tento život vůbec nějaký smysl?
Znáte nějaká moudrá slova moudrých lidí o životním smyslu?
P.S. Omlouvám se těm, kteří včera marně čekali na nové povídání a otázky. Nestihla jsem, byli jsme v předvánoční Praze a protáhlo se nám to.... (ale za to padl rekord v počtu návštěvníků na tomto blogu za den :-) děkuji..)
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat