Včera jsem vám dala otázku, děkuji za krásné odpovědi. Závdavkem přidávám několik pořekadel z první poloviny 19. století tak, jak se zachovaly v díle J. V. Svobody, a které se v té době učívaly předškolní děti podle jeho Školky.
Poslušné dítky jsou krásné kvítky.
Bůh nás živí, potěšuje, všecko dobré uděluje.
Myj obličej, česej vlásky, čistotou svou
dojdeš lásky.
S Bohem začni vždy své dílo, podaří se ti až
milo.
Kdo pořádku nemiluje, sám si škodu způsobuje.
Pozdravení zdvořilé bývá každému milé.
Kamením kdo hází, hanba ho provází.
V
srdci hněv a zlost škodlivý je host!
Kdo se zlobí, svého zdraví, nenadále sám se
zbaví.
Nikdy ohněm nehraj sobě, sic na škodu bude
tobě.
Dítky, píti nemáte, jste-li právě uhřáté.
Uhřátý kdo náhle pije, samý jed do sebe lije.
Nikdy nečiň, co je zlého, neujdeť zlé trestu
svého.
Nebuďte holčičky mlsavé kočičky.
Nebuďte,
kloučkové, mlsní kocourkové.
Žádné komentáře:
Okomentovat