A máme tady Mikuláše.
Po starodávném zvyku jsem dala na okenní parapet prázdný bílý talíř. Proč?
Protože v noci přijde Mikuláš. A protože jsem byla opravdu hodná, určitě mi tam v noci něco dá. Snese se z tajemného, tmavého Vesmíru a vloží na bílý talíř pár sladkostí..., možná jednu bramboru a možná i kousek uhlí - ale to už asi nesežene, to je asi úzkoprofilové zboží.
Ale to by mělo být Mikulášovi v podstatě jedno. Tiše nakoukne do našich oken, něco si pro sebe zabrouká pod vousy a zmizí zase v dalekém Vesmíru kdo ví kam.
A těch "falešných" Mikulášů, čertů a andělů, chodících po ulicích, k hodným i zlobivým dětem, si vůbec nevšimne.
A až se ráno probudím, bude mne na talíři čekat pozdrav z mého dětství. Víra v to, že nějaký takový Mikuláš, nosící dárky, opravdu je a navštěvuje hodné děti.
A tím já přece pořád ještě jsem.
Nebo ne?
Otázky páté, mikulášské:
1. Víte, kdy vlastně sv. Mikuláš žil a kým byl?
2. A víte, odkud sv. Mikuláš byl? Odkud pocházel?
3. A ještě další doplňující otázka: od kdy vlastně nosí dárky, od kterého století?
4. A otázka dnes úplně poslední: A víte, jak to je u našich sousedů? Kde všude chodí Mikuláš? Je to jen naše národní tradice?
Žádné komentáře:
Okomentovat