Protože vím, že tady putují také studenti, kteří se mnou mají kromě filosofie i základy etiky, je dnešní zamyšlení určeno především jim. Ale také všem ostatním.
Strašně moc se mi líbí pluralistická teorie hodnot podle W. D. Rosse. Líbí se mi až tak, že mi je líto ji ani vám ostatním nepřiblížit. Navíc, když pro pedagogy (a vlastně nejen pro ně) by měla být tato teorie jakýmsi krédem.
Oč tedy jde? Celkově máme 7 povinností, 6 s pozitivním znaménkem, 1 s negativním.
Podle W. D. Rosse máme především:
1. povinnost věrnosti – dodržování slibů
2. povinnost nápravy – vzniká z dřívějšího nesprávného jednání
3. povinnost vděčnosti – vztahuje se k předchozímu jednání druhých
4. povinnost spravedlnosti – záslužné rozdělení radosti a štěstí
5. povinnost dobročinnosti – pomoci druhým lidem
6. povinnost sebezlepšování – zlepšování, zdokonalování vlastního stavu
7. povinnost s negativním znaménkem: povinnost neubližovat druhým
Krásné, ne?
Otázky devatenácté, povinnostní:
1. I. Kant napsal krásnou větu: Spal jsem a snil jsem, že život je krása. Probudil jsem se a zjistil jsem, že to je povinnost. Souhlasíte?
2. O čem je Kantův kategorický imperativ?
3. A co s tím ve výchově a vzdělávání?
Žádné komentáře:
Okomentovat