Dítě je všechno opuštěné a pohozené, a zároveň božsky mocné. Bezvýznamný, pochybný počátek a triumfální konec. Toto je výrok K. G. Junga.
Všechno opuštěné, pohozené - tak jako děťátko v Betlémě, narozené bez pozornosti lidí.
Božsky mocné - zrovna doslova a do písmene.
Bezvýznamný, pochybný počátek, - hmm, (v Betlémě na seně) a triumfální konec - na kříži.
Tak nějak se to podobá i našemu životu, našemu životnímu příběhu.
Přiznám se, nikdy mě to až tak nenapadlo. Až najednou nyní. Že to je v podstatě docela přesné...
Otázky dvacáté druhé:
1. Říká vám něco pojem bílá a černá legenda, týkající se postavení dítěte v lidských dějinách?
2. Jaké je Vaše vlastní pojetí dítěte?
3. Může dítě spasit svět?
Žádné komentáře:
Okomentovat