V našem putování už stojíme před kopečkem. Což znamená, že budeme, začneme pomaloučku stoupat.
Odpočívám. Následující dny budou náročnější než obvykle, je třeba proto nabrat sílu.
Což znamená mimo jiné spokojit se s tím, kdo a proč jsem a na chvíli se ničemu ani nikomu nedivit. Protože divit se je lidské, ale odpočívat také. Že ano.
To říkal již Komenský, že všelikéť kvaltování toliko pro hovádka dobré jest.
I když, myslíte si, že zvířátka spěchají? Že kvaltují?
Kdo ví.
Někdy mám dojem, že to jen děti běhají, jak, kdy a kde můžou... Všimli jste si? Děti jsou pořád tak nějak nevysvětlitelně v neustálém pohybu a poklusu. Jako kdyby je něco pořád honilo.
Hmm. Kdo ví. Ale hovádka to nejsou...
Otázky už šesté:
1. Odpočíváte rádi?
2. Jsou Vánoce dobou odpočinku? Na jaký vánoční dáreček z dětství nejraději vzpomínáte?
3. A otázka zvídavá: Ve které knize hovoří J. A. Komenský o všelikémť kvaltování?
Žádné komentáře:
Okomentovat