Máme v rodině téměř 94letého dědu. Podle lékařů mu už moc času nezbývá, je v terminálním stadiu nemoci.
Dědo, víte, že si můžeme objednat sanitku přání a mohli bychom ještě zajet do Vašeho rodného města, jak jste si onehdy přál?
Rozloučit se?
Tak je tady ta možnost zajet tam tou sanitkou... rozpačitě namítnu.
A co bych tam dělal?
Jako malý jsem tam běhával s Lojzíkem, Pepíkem, Kájou. To jsme ještě nechodili ani do školy. A co bych tam teď dělal, když oni už tam nejsou?
Ani nevím jak, v očích mám slzy.
1 komentář:
:....(
Okomentovat