20. 2. 2013

jako za sklem

Někdy mi připadá všechno jenom jakoby ne za zrcadlem, ale přímo za sklem.
Realita na dosah, která je však nedosažitelná.
Lidé, věci, domy, ulice...
zasněžená pohádka
a veverka na stromě.
Svět je plný divných věcí a divných lidí
a vysoko na nebi jsou hvězdy, které to vše vidí?
Asi těžko. Jsou příliš daleko...
Jakoby za sklem.

18. 2. 2013

Vysoko nad mraky

Tak máme za sebou Vánoce, nový rok, zkouškové období a před námi celý další semestr.
Utíká to jako voda.
Někdy si v čase jako "voda" i sama připadám. Vše plyne, a ani se neví, jak, den za dnem, hodiny za hodinou...
A nejde se zastavit.
A zimní počasí, které není vždy bílé, také radosti nepřidá.
Ale jak říká jedna stará (čínská?) básnička: vysoko nad mraky jaro je, lidičky!
Tak asi ano.
Někde vysoko nad mraky
je krásně