24. 11. 2017

ráno raníčko

Takové sychravé podzimní páteční ráno.
Venku je ještě tma, ale už už za pár okamžiků přijde svítání. Je "cítit" ve vzduchu.
Otevřela jsem vrátka, vytáhla ze schránky dnešní noviny, zatřásla se zimou.
Naše dvě kočky se mi zdárně pletly pod nohama, než odskákaly někam jinam.
Ze stodoly zaržála naše kobylka.
Kousek od ní zakokrhal kohout.
Začíná nový den...


Otázky jedenácté putovní:
Vzpomínáte si na nějaká rána ze svého dětství?
Vzpomínáte si na sebe jako na dítě? Co to bylo za holčičku? Co to bylo za kluka? 

Otázka pro kočku: 
Ráno raníčko panna vstala....prádlo si rukou zavázala?

23. 11. 2017

Co hledáme?

Setkáváme se, potkáváme, míjíme se
 a všichni přitom jdeme někam svou cestou za svými cíli. Nebo spíše za svými sny.
Nebo jen hledáme své představy?
A někdy se možná sami vylekáme toho okamžiku, když je najdeme.
Nebo to pro změnu ani nepoznáme.
Kolikrát jsme ve svých životech, na té prazvláštní pouti, vlastně u cíle toho, co hledáme, ale raději se tomu vyhneme?
Bohužel.
Nebo naštěstí?

Otázky putovní desáté:
Co ve svých životech potřebujeme? Existují k tomuto nějaké teorie?
Jaká je Vaše vlastní teorie potřeb?

Otázky pro kočku i pro lidi: 
Kam se ztratil domeček potřeb a jeho komínek
Osobo, neběžely tudy děti a nenesly domeček plný ne-potřebného smetí?

22. 11. 2017

A co... láska?

Svět, člověk, příroda.... výchova. Život.
Co vlastně k životu potřebujeme?
Bezpečí, jistotu, uznání. Druhého člověka?
Práci. Starosti. Stres.
Očekávání  a čekání.
Radost, štěstí, .... bolest.
Ach jo.
A co láska?


Otázky putovní deváté jen tak:
Kde život náš se půlí se svou poutí? (Josef Jedlička - znáte?)
A co láska?

Otázky pro kočku: 
Čí a čí a čičičí, jsou to kluci kočičí...
A co koťátka a jejich maminky?

21. 11. 2017

jak se máte?

Skoro se bojím ostatních lidí zeptat tou pradávnou otázkou: jak se máte?
Odpovědí většinou je, že sice dobře, ale že nemají čas.
Nikdo dnes nemá čas.
Žijeme tak nějak až příliš, příliš rychle, a - unaveně.
Život nás zmáhá. Místo, abychom byli naplněni radostí, jsme "unavení."
Vstáváme do unaveného rána, do unavených rán.

Slyšela jsem onehdy na otázku "jak se máš" docela trefnou odpověď. Prý: mám se dobře, ale těžko to snáším.
Tož tak nějak :-))


Otázky již osmé putovní: 
Také máte pocit, že žijeme v "přerychlené" době?
A co na to Prométheus a bůh Moloch? A circumambulantio?


Otázky pro kočku: 
Kam vlastně spěcháš, človíčku?

17. 11. 2017

Jsem mýtická, vyrostlá na pohádkách,
odpovědi hledám v logu,
na své cestě putuji k Bohu
a ze dne na den podléhám síle mechana

ztracená, zvídavá
taková nějaká malilinkatá
sama sobě nepochopitelná


Před stoupáním

Před stoupáním si dopřejeme chvíli odpočinku. Abychom nabrali sílu a dech.
Takovou chvíli si dopřejeme nyní i my.
Odjíždím na několik dní mimo naši republiku a nebudu mít přístup k netu.
Setkáme se v pondělí 20. listopadu:-). Omlouvám se těm poutníkům, se kterými kráčíme už téměř denně (zároveň za vaše odpovědi moc, moc děkuji, mám z nich velkou radost) a těším se na další. Je skvělé, že jste se do putování tak rychle zapojili, děkuji
mp



Otázky putovní již sedmé:
Jaká znáte pojetí člověka podle paradigmat?
Souhlasíte s teorií, že člověk je bytostí utkanou ze svých smutků a vzpomínek?
Které pojetí člověka je vám samotným nejbližší?

16. 11. 2017

Začátky

Začátky jsou vždycky těžké.
Někdy i odradí. Stojíme pod vysokým kopcem, a cíl je daleko.
Kolikrát se nám ani nechce jít.
Kolikrát si říkáme, že na to vlastně ani nemáme. A tak si raději sedneme, a nikam nejdeme.
Nejen cesty, ale i život je prostě takový.
Takový tak nějak pořád jako kdyby od počátku...

Otázky putovní, už šesté:
Jaký je člověk mýtický? Plný příběhů a pohádek? A kterou pohádku z dětství jste mívali nejraději Vy samotní? Vzpomínáte?
Vnímáte i svůj vlastní život jako příběh? Pokud ano, jaký ten příběh je? Podobá se "pohádce"?Dovedli byste svůj příběh charakterizovat několika slovy? (Můžete jen pro sebe, tato otázka je příliš osobní, nemusíte odpovídat...)

Otázka pro kočku: 
Proč měl kocour v botách boty? A kde ho potkáme? S botami i bez?