26. 4. 2017

Štěstí (?)

Děti.
Asi to nejdražší, co máme. Bez nadsázky.
Smysl života.
Štěstí.
Ale je to složité. Každé štěstí je spojeno - jak již říkal sv. Augustin - se strachem, že o to štěstí přijdeme. Takže nemůžeme být zase až tak šťastní.
Štěstí je tak vratké, že ho můžeme ztratit během jednoho okamžiku.

Ale jak jsem říkala na jedné z přednášek  - četla jsem krásný citát o štěstí. Zněl takto:
Dlouho jsem klepal na bránu štěstí, až se konečně otevřela. A já pochopil, že jsem klepal zevnitř... (Rumi)

Otázky šestnácté:
Je štěstí muž-ka jenom zlatá?
Jaké jsou podle Vás dnešní děti? Jsou jiné, než bývaly v minulosti?

25. 4. 2017

Srneček

Možná by to chtělo na chvíli si oddechnout.
Na každé cestě je přece třeba občas odpočívat, nabrat nový dech. A my jsme již drobet udýchaní, začínáme stoupat do kopečka.
Viděla jsem dnes na naší zahradě srnečka. Stál tam jako vyřezaný ze dřeva, krásně zbarvený, nehybný; oba jsme na sebe v údivu chvíli nehybně hleděli.
Pak se otočil, udělal pár kroků zpět směrem do křovin (původně okrasných) a v naprostém klidu ulehl. Bez okolků mi tak dal najevo, že tady prostě bydlí on.
Tak nevím, je to naše zahrada...
Hmm. A bude po květinkách.

Ale vypadal nádherně...

Otázky již patnácté, zamyšlené:
Co je dobro a co je zlo? Máme nějakou "metodu", jak to bezpečně rozeznáme?
Souvisí, nebo může to nějak souviset se srnečkem a s květinami?

24. 4. 2017

Dnešní otázky, už čtrnácté:
1. Jak byste vysvětlili pojem mateřská a otcovská láska?
2. A co je logika srdce?

Ty - já - Ty

Můj ještě ani ne dvouletý vnouček ukazuje prstíkem na sebe a říká : Ty. Prostě on není pro sebe samého já, ale je ty. Prozatím.
Připadá mi to úsměvné.
A přitom to je tak filosoficky moudré.
Budeme-li chtít najít v hlubinách své duše sami sebe, klesneme-li až na samé dno své osobnosti, své duše, svého nitra, svého srdce,  - nenajdeme tam sami sebe, ale toho druhého.
Na dně našich "propastí" není naše ego, naše já, ale druhý člověk.

Malé dítě to říká nedopatřením, omylem, ale v podstatě správně :-) Sice se brzy naučí říkat to své já, já, já....
Ale v životě se jednou, bude-li mít štěstí, vrátí k onomu láskyplnému ne-Já, nýbrž Ty.

Myslím, že právě tomuto "omylu" říkáme láska.

23. 4. 2017

Láska a únava

Lásku neuhasí ani velké vody a řeky ji nezaplaví - píše se v Písni písní ve Starém zákoně.
Vždyť silná jako smrt je láska.... pokračuje jednen z dalších veršů.
A náš Komenský na jednom místě píše, že láska nezná únavu.

Láska se neunaví. Když něco děláme z lásky a s láskou, na únavu nedbáme. Únava nás nepřemůže.



Otázky třinácté, láskově odpočinkové:
Která pohádka se Vám v dětství nejvíce líbila a proč?
Uměli byste nakreslit svou oblíbenou pohádkovou postavu (y) nebo pohádkový příběh?
Pokud ano, nakreslete, prosím...:-))nebo jinak umělecky ztvárněte... vždyť láska nezná únavu:-))

22. 4. 2017

Zrozeni k lásce

Naše srdce je primárně zrozeno k lásce... řekl jeden z významných filosofů 20. století, Max Scheler.
Být zrozeni k lásce. Nebo ne, jinak, mít srdce zrozená k lásce.
Tak pěkně to zní.
Podívejme se však kolem sebe na současný svět. O čem vypovídá. O čem svědčí.
Lásku abyste prstíčkem hledali v té kopě nesmyslných sporů a konfliktů.

Řekněte mi prosím, že se mýlím...

Otázky dvanácté, láskové:
Jaká znáte pojetí lásky podle M. Schelera? Které se Vám osobně nejvíce zamlouvá?
A jaké je Vaše vlastní pojetí lásky?

Duše v těle

Lásko, Bože lásko,
kde ťa ludia berú
na horách něrastěš
v poli ťa něsejú.....

Co k tomu více říct? :-)))

Možná jen to, co říkal opět Komenský (a jak ho asi většinou neznáme), že ten, kdo ztratí někoho milovaného, tak:   „...mrtvou téměř v živém těle duši nosí…“