Putování sedmé - čichám, čichám člověčinu :-)

 Kdo jsme? Kdo je člověk? Co my jsme vlastně zač?

Zeptala jsem se jednou jednoho váženého pána, co on je vlastně zač, a on se na mě obořil, že ho nemám urážet. A já to přitom myslela tak upřímně :-))! V tu chvíli mě opravdu zajímalo, co jako on je zač...

Ale někdy mě to napadá docela s depresivním podtextem. Co my lidé vlastně jsme. Co se nám to mnohdy děje, honí v hlavách. A proč jsme někdy takoví, jací jsme. Odpověď ale nenalézám.

Ale ať si nevymýšlím, přece jen jsem tu odpověď už dávno našla. Tady je: "Člověk je jen vánek pouhý, i kdyby stál pevně. Každý žitím putuje jak přelud. Hluku nadělá, ten vánek pouhý..."  píše se ve Starém zákoně.

Jen vánek, jen přelud, nic víc... ale hluku tím svým vanutím občas naděláme! Až se celý vesmír zachvívá. 

Ach jo. 

Otázky sedmé, člověčinou vonící, obsáhlé:

1. Jaká znáte pojetí člověka? Vypište dle paradigmat... a vysvětlete (nápověda - skripta nebo přednáška na toto téma)

2. Které pojetí se Vám osobně nejvíce zamlouvá a proč?

3. Jste jen vánek pouhý? Pouze přeludem? Jak to vnímáte?

Důležitý vzkaz všem vám putujícím: Nebudu tady od pondělí do středy, sejdeme se zde opět až ve čtvrtek  2. 12. 2021. I proto je dnešní otázka tak rozsáhlá...

Zůstáváme stát na své pouti prozatím pod kopcem, takže si odpočiňte, ať nabereme dech a sílu :-))

Putování šesté - tak nějak

Tak nejen mrazivo, ale už i bílo.

Nevím, jak u vás, ale u nás na okraji Ostravy od rána sněží. No sněží - z nebe padají takové obrovské bílé vločky. Všechno je takové naruby a ne v normálu. Jako kdyby už ani to počasí sněžit neumělo tak, jak se obvykle má, jak se sluší a patří :-)

Tak nám (zabili Ferdinanda...) , ne to ne, ale zakázali vánoční trhy. Je mi to líto. Patří to k tomuto předvánočnímu období. Je v nich krása, nostalgie, poezie, závan tajemna... a ani ten vánoční punč nakonec nebyl k zahození. Ale zdraví je přednější. Takže vlastně není důvod ke smutku. I když líto nám to být může... O to více si však toto předvánoční období můžeme vytvořit ve svých vlastních srdcích. 

I v nás totiž může být krása, nostalgie, poezie, závan tajemna, a nakonec, i ten zvláštní smutek. Je to jen na nás samotných.

Takže si pevněji nasadíme botičky, přehodíme baťůžek a jdeme dál...

Otázka zjišťující: 

1) Kým jste Vy samotní? Co si nesete ve svém baťůžku?

Putování páté - mrazivo

 Mrazivé ráno. 

A to ještě nedávno bylo léto. A krásný, barevný podzim. A teď už mrazivé ráno. A zprávy v novinách i na Seznamu v počítači. Raději ani nečíst. Protože i z toho je člověku tak nějak mrazivo. 

V takovém divném světě to žijeme. I naše některá předchozí putování, zmrazená tou novou dobou s novými fakty o tomto světě a nemocech, nesla tento název. Třeba Putování v době ne-dobré, nebo Putování v podivné době. Kdy prostě toto zasáhlo. Naštěstí jsme se vrátili do Předvánočního putování, což už tak trochu voní normálem... možná. Kdo ví. Uvidíme.

Naše kočky na okenním parapetu už na mne koukají a volají po ranním chodu, po ranní snídani. Beru tedy konzervu a jdu jim naložit do mističek. Opodál pod schodištěm leží jen tak mrtvá myš, zakousnutá. Té si nevšímají. 

Tak nevím, s tím normálem jestli už opravdu nejsme tak trochu mimo mísu (kočičí mističky). 

Otázky teprve dnes páté (včera jsem se spletla a posléze opravila, přesto některé z vás zmátla):

1) Jaký je svět, ve kterém žijeme? Jak byste ho nazvali?

2) Žijeme v moderním nebo postmoderním světě? Čím se od sebe liší?

Putování čtvrté - čekání

Čekat na setkání...

Na co vlastně v životě čekáme? A na co vůbec čekáme v této prapodivné covidové době? Na první, druhé, třetí, čtvrté očkování? Nebo na to, až nebudeme k očkování neustále vyzýváni?

Na co čekáme? Na lásku, na štěstí, na to, až budeme mít vystudovanou vysokou školu, až budeme někým, až...

Až naprší a uschne (?)

Až přijdou Vánoce, ale nejen takové ledajaké, ale krásné, milé, plné sněhu a bílé romantiky, naplněné nostalgií.

Na co čekáme?

Otázky už čtvrté, čekající:

1. Co očekáváte od tohoto putování?

2. Co očekáváte od studia, které momentálně studujete? 

Intermezzo I.

Kdo miluje, ten prý letí. A tak si létám tímto světem. Někdy ale prudce padám přímým volným pádem k zemi. Na nos i na ústa.

I to prý k tomu všemu (k čemu jako?) patří.

Venku se stmívá, ve vzduchu je už cítit zimu a mráz. V ulicích a na náměstích se již svou výzdobou připomínají Vánoce. Vánoční to čas, i když ještě ani nepřišel čas adventu. Ale i tak už je tady s námi.

Dala jsem našemu papouškovi - agapuriskovi - do klece na hraní malou rolničku z loňských Vánoc. Malý zvoneček se mu už totiž rozbil. A on už celé odpoledne cinká a cinká, úplně zaujatý a unešený tím zvukem. Nelétá. Cinká si. 

A tak si létám místo něj, pády ne-pády, ústa ne-ústa, 

a v srdci mi cinká předzvěst Vánoc. 

Putování třetí - létání

Divit se a klást otázky, zároveň být zodpovědný za sebe i za ostatní, a k tomu ještě létat.

Poletovat si, zpívat si, vznášet se... Slovy G. Deleuze a F. Guattariho usednout na koště čarodějnice a proletět se chaosem.

Toto vše je filosofie, jejímž základem je myšlení. Přemýšlení o tomto světě. O sobě. O lidech.

Chaos je vše to, co je nepoznané, nepoznatelné, co nás přesahuje, na co nemůžeme svým rozumem dosáhnout a co nemůžeme obsáhnout, protože je to mnohem více, než můžeme vnímat a chápat. A tak se z toho letu vracíváme se zarudlýma očima. 

A tak si létáme...

A je nám dobře na světě. 

Otázky třetí, létavé: 

1.Létáte si? Nebo spíše naopak?

2. Co asi znamená vracet se po tom průletu chaosem se zarudlýma očima?

3. A otázka méně létavá: Co Vy samotní a filosofie? Máte se rádi? Už jste se potkali? Nebo na to setkání teprve čekáte?

Putování druhé - o filosofii a zodpovědnosti

Přemýšlet a divit se. Ale nejen o tomto je filosofie.

Navždy jsi zodpovědný za to, cos k sobě připoutal. Vzkázal světu Malý princ A. de S. Exupéryho. Láska je moje zodpovědnost za Tebe. Toto je citát vypůjčený od M. Bubera.

Filosofie, život, láska jako zodpovědnost. Zodpovídat. Filosofie je zodpovědné odpovídání na bytí jsoucna. Takto to pro změnu vyjádřil M. Heidegger.

A máme to. Žít, být, milovat, to není jenom tak. 

Otázky druhé, zodpovědné:

1. Co znamená výraz filein-sofia či sofein-filia?

2. Můžeme za tento svět? Zodpovídáme za něj?

š. Co si myslíte o nápěvu: Sám s nohami na stole, život ma prebolel... ?

Putování první: na startu

Tak už máte přichystaný tlumok, neboli baťůžek a máte sbaleny pevné boty i botičky?

Jste připraveni na otázky? 

Ono totiž celá filosofie je v podstatě o otázkách. A o hledání odpovědí. Podle starých řeckých filosofů celá ta filosofia spočívá v údivu.

Koukáme na tento svět a divíme se. A pokud se ještě umíme  něčemu divit, tak to v nás vyvolává - možná vyvolává - i otázky. Co je to, když je to, proč je to... Proč jsou lidé takoví, proč je svět takový, proč se děje to ono, proč vůbec to všechno. A co já v tom všem vlastně dělám? Co vlastně, čím vlastně jsem? Čím, kým jsme?

Zastavíme se v tom všeobecném spěchu a shonu - a koukáme, a přemýšlíme. Nebo to jen tak pouštíme kolem sebe. Nebo raději nepřemýšlíme, protože na to nemáme čas, a pracujeme, protože nemáme čas. A život nám plyne mezi prsty. Nebo ne?

Celý ten náš současný svět je vlastně velikou otázkou... Ale i přesto nebo právě proto - je ještě čas na filosofy?

Otázky první, již od počátku znepokojující:

1. Kladete si ještě nějaké otázky? Máte na to čas?

2. Pokud ano, čeho se Vaše otázky nejvíce týkají?

3. O čem je podle Vás filosofie? Potřebuje tento svět filosofy? 

P.S.  Otázky jsou určeny pro studenty filosofie výchovy. Odpovědi můžete posílat každodenně, nebo dle svého uvážení souhrnně týdenně, nebo až pak najednou v závěru putování; prostě, tak, jak sami budete chtít a jak vám to bude vyhovovat. Prosím, použijte adresu: tohu-vabohu@seznam.cz

Předvánoční putování 2021

Buďte vítáni.

Kde? Můžete se zeptat. 

Na naší, téměř již tradiční, předvánoční pouti. Tato pouť je věnována především studentům oboru filosofie výchovy. Budu tady klást každým dnem otázky, na které mohou studenti odpovídat dle svého vlastního uvážení a na základě svého vlastního rozhodnutí. Pouť je tedy pro studenty filosofie výchovy zcela dobrovolná. Ale nejen to. Tato pouť je otevřena každému, kdo má chuť s námi putovat nejen filosofií, ale také svým vlastním životem, svým vlastním příběhem. Bez nutností odpovídat na otázky, když jen tak pro sebe samotné.  

Chci v tomto putování každého poutníka "provést" nejen již zmiňovanou filosofií výchovy, ale v podstatě životem jako takovým. Chci ukázat, že filosofie není jen nějaké více či méně složité teoretizování, odtržené od života, ale je naší každodenní zkušeností; je tím, s čím se ve svých životech neustále setkáváme, aniž to mnohdy víme či tušíme.

Buďte tedy vítáni na naší cestě. Předvánoční cestě se vším, co s sebou přináší, se vším, s čím se setkáme. Mohu prozradit, že to bude pojetí filosofie, současného světa, člověka, lásky, dítěte, dobra a zla a mnoho dalšího.

Co si vzít na naši společnou cestu? Tlumok dobré nálady, ve kterém budete mít botky samochodky i botičky z dětství, své vzpomínky i své smutky. 

Tož tedy vítejte! A zítra vykročíme...