Sobotní odpoledne u nás na zahrádce.
Ani ne čtyřletý vnuk trhal polní kytičky. Takové ty už spíše odkvetlé. "Odcházející" modré pomněnky, žluté pryskyřníky, několik sedmikrásek...
Až najednou - utrhl odkvetlou pampelišku.
Babičko, dívej, chtěl jsem ti dát kytičku a podívej, co udělala? To bílé je najednou pryč, uletělo!
A smutně stál a smutně koukal.
Všechno nám jednou uletí, pomyslela jsem si.
Nejen pampelišky...
(a jejich ochmýřené nažky)
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat