Tak nám odešly prázdniny a je zase prvního září.
Nemám to datum už od dětství ráda - do školy jsem chodila nerada.
Je to asi zvláštní, když celý život mám tak nějak pořád spojený se školou a prvního září je pro mne ještě pořád to první září z dětství.
Dnes ráno však z našich pěti dětí odešlo do "školy" už jen to poslední. A tak jsem pocítila (opět a zase) závan smutku a nostalgie. A školní potřeby a sešity a tužky a pravítka a kružítka a kdo ví co všecko už taky nenakupujeme. A je mi to líto :-) A hrozné na tom je, jak jsem se kdysi na tu chvíli těšívala, kdy už nebudeme muset mít tyto starosti. V mých představách byla ta chvíle jako nereálný krásný sen.
Docela ráda bych teď ty starosti a ty chvíle s nimi spojené zase měla.
A dnes už vím (a snad ještě není tak příliš pozdě), že život má kouzlo ve všech svých podobách. A platí to i pro to první, tolik nemilované září.
Takže si tento den pohodově užívejte - vždyť na světě je i dnes moc hezky.
1 komentář:
už aby dítě chodilo do školky, už aby chodilo do školy, už aby školu dokončilo, už aby dostudovalo, už aby mělo své bydlení...vše má svůj čas a řád...až to vše proběhne začneme si přát vrátit čas, vyhladit vrásky, potkat školní lásky, milovat, oženit se, mít děti, vodit je jeslí, do školky, školy...někdy to bolí:-))
Sny jsou od toho aby se snily, ale neřešily, nechávaly plynout...:-)
Okomentovat