A prázdniny nán pomalu končí.
A když si pročítám poslední komentáře k předposlednímu příspěvku, uvědomuji si, že dlužím poděkování za všechna povzbudivá slova, které jste mi napsali jako reakci na můj "smutek" z prázdnin a z toho, že jednou skončí.
Všechno v životě jednou končí a je asi divné, že jsem si na to ještě nezvykla.
Ale jak říká básník - s koncem se vždy i něco překrásného počíná, takže se usměj uplakanýma očima.
Takže se usmívejme, vždyť i na těch "konečných" může být život celkem i fajn.
A na smutky je vždycky času dost...
a i když si nějaký ten smutek na nás čas přece jen udělá, nemusíme se bát, protože vždycky nás nakonec i obohatí
o nový úsměv :-)
1 komentář:
Dobrý den,
mám dotaz ohledně nás asistentů, zda ses námi již něco vymyslelo, nebo to zůstává při starém..
Okomentovat