11. 9. 2009

Láska kvete

Láska kvete v každém věku, říká se.
Včera jsem se o tom mohla "krásně" přesvědčit.
Cestou z práce přes Masarykovo náměstí jsem potkala jednu paní. Řekla bych starou, kdyby mi to nebylo tak proti srsti. Prostě 85 letou paní v letech, o které se ve skutečnosti skutečně nedá říct, že by byla stará.
Známe se již dlouho, no vlastně, vzhledem k jejímu věku to zase až tak dlouho není, asi 10 let.
Byla rozesmátá, rozjařená, oči jí svítily radostí.
Copak? ptám se jí.
"Ale dneska mi jeden pán řekl, že na mě nikdy nezapomene!"
"Jejda, to je krásné", zmohla jsem se na odpověď.
"No, ale nemyslete si, chodíme spolu jen na kafe nebo čaj. A on si ke mně nic nedovoluje, nemyslete si, jen mě zlehka pohladí po ruce a mile se dívá..."
"Jé, to je krásné", opakovala jsem jak trubka. Neboť nic lepšího mě nenapadlo.
A pak, když jsem sedla do trolejbusu, pořád mi to znělo v uších. Taková krása.
A asi jsem se přiblble usmívala.
A myslela na to, jaké to je - může být - bylo -
krásné.

1 komentář:

Anonymní řekl(a)...

Paní doktorko, dobrý večer.
I na Vás je vidět, že jste v lásce spokojená. Sice občas smutná, ale je to krásné. Alena