24. 10. 2012

duše uvnitř mého srdce


Někdy přemýšlím, jak to správně zařadit. Cítím ve své duši, ve svém nitru, ve svém srdci.....Co je správně? Duše? nitro? srdce?
Našla jsem  teď k tomuto krásnou myšlenku, se kterou se chci podělit:

„Tato duše, která je uvnitř mého srdce, jež je menší než zrnko rýže, než zrnko ječmene, než zrnko hořčice, než zrnko prosa – ta stejná duše, která je uvnitř mého srdce, je větší než země, než prostor, větší než nebe, větší než svět.“

Lubac, H. de, Pic de la Mirandole. Études et discussions, s. 164.

Víte, které dílo je zde citováno?

Staré indské Upanišády...

3 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

To je krásně zajímavé.
To by člověk zůstal v úžasu nad tím jaká moudrost . A je možné, že duše roste? Roste, protože z nás přesahuje? Anebo je pořád stejná, a my ji jen někdy "zakonzervujeme" a "zavíčkujeme"do našeho hmotného těla a nepustíme ji k rozletu? A umí duše létat?
A co je nitro? Je to něco uvnitř mě, a když nemám na mysli vnitřnosti,.. asi je to duše.

(Myslím, že duše musí být moc krásnější a větší než tělo. Asi je. Cítíme ji v srdci, ale všechno hmotné přesahuje.
Anebo i krása duše spočívá v tom, o čem v nitru rozvažujeme, čím ji krmíme a k jakým činům své tělo přimějeme?)




Jindra Planková řekl(a)...

Dobrý den,

každý jak to po tomto světě chodíme máme někdy pocit, že je v nás spousta věcí, které nechápeme rozumem, ale vnímáme je srdcem.
A právě ono vnímání skrze srdce, je pro mě vnímání vlastní duší.

Myslím, že díky duši vnímáme věci kolem nás samotnou prapodstatou sebe - tj. duší. Tu jistě každý máme, rádi se na ni "dušujeme", někdy nám z ní mluví jiní lidé a jindy zase chodíme jako pouhé tělo bez duše.

Ať tak či onak pro mne je to něco mého, nad čím přemýšlím, co mám v sobě a co je mojí neoddělitelnou součásti. Bez duše, bych nebyla, bez srdce bych nežila...


Unknown řekl(a)...

Dobrý den,

je pravdou, že o hloubce uvedené myšlenky by se dalo dlouhé hodiny a dny diskutovat a každý z nás by si zde jistě našel svoje "já".

Vaše otázka však zní: "víte, které dílo je zde citováno?" Nápovědou jsou Staré indské Upanišady.

Odpovídám tedy na Vaši otázku. Jedná se o citaci ze Čhándógjópanišad III.14. konkrétně: "3. takový je tento můj átman v nitru srdce, menší než zrnko rýše, než obilné zrno, než hořčičné zrno, než zrnko prosa, než jádro zrnka prosa. Tento můj átman v nitru srdce je větší než země, větší než meziprostor, větší než nebe, větší než tyto světy."

Upanišády obecně, jsou považovány za nejstarší filosofické texty. Čhándógja patří mezi nejstarší upanišády, a většina badatelů řadí jejich vznik do období 7.-6. stol. př. n. l.
Co se týká významu samotného slova "upanišad", není zcela jednoznačný. Někteří badatelé ho vysvětlují jako "přisednutí žáka k nohám učitele" aby mohl vyslechnout nějaké ponaučení nebo důvěrné sdělení. Proto badatelé zároveň tvrdí, že obsah upanišad byl určen pouze úzkému okruhu zasvěcených.

Doporučuji: http://www.dharmagaia.cz/kniha/672-upanisady/text/232-predmluva

Přeji pěkný "prázdninový" čas všem
Eliška Galambicová