2. den: náš svět

Připadám si zpomalená. Nebo naopak až příliš zrychlená?

Tak jako celý náš současný svět.

Cirkumambulujeme a akcelerujeme své bytí, aniž to postřehneme
a zachytíme.

Téééda, to je ale věta :-)

Někdy ale závidím naším předkům.

Drali peří po zimních večerech, v kachlových kamnech praskal oheň, když si vyprávěli strašidelné historky třeba o vodnících nebo meluzíně za oknem, děti se hřály za pecí a venku štěkali psi.... a na seně si lebedily kočky... A hospodyně se chystaly nejen na advent, ale také na svátky sv. Kateřiny a Ondřeje a Barbory a Mikuláše a Lucie, a to se všemi tradicemi a zvyklostmi, které k těm svatým patřily. A do toho z nebe tiše a vznešeně padal běloučký sníh, krásně pokrývající odpočívající zem...

Jo, bejvávalo, bejvávalo, bejvávalo dobře.

Ale dobře je i dnes.

Jen  místo toho máme Ulici, a Ordinaci, a Gympl, a PanMámu, a Cesty domů a Sanitku a já nevím co všechno (třeba Vyvolené a manželky vyměněné...)

Ach jo...

Otázky druhé humorně laděné:

1. Co je myšleno tou větou: Cirkumambulujeme a akcelerujeme své bytí, aniž to postřehneme a zachytíme?

2. Vyberte si jednoho z mnou jmenovaného svatého a najděte, s jakými zvyklostmi se jejich svátky pojily.... a stručně to popište :-))

3. Který z jmenovaných seriálů a pořadů byste nabídli svým potomkům jako ukázku života dnešního světa a proč? A pokud žádný, co jednou řeknete svým vnukům o tom, jaký byl náš svět, když jsme ještě měli málo let?

Vědomostní pomůcka (pro strýčka Googla): cirkumambulujeme je ze slova circumambulantio