Kde život náš je půlí se svou poutí - napsal Josef Jedlička. Aspoň tak se jmenuje jedna jeho kniha.
Nevím, o čem je. Jen ten nápis již více než 30 let vidím na obalu jedné z knih v naší velké knihovně. Přiznám se - nikdy jsem ji nečetla. Jen ten název a autora....
Kolikrát to máme tak i se vším, co v životě prožíváme a s čím se setkáváme. Známe jen "obal", jen jsme třeba tím vším rychle prolistovali, a nic víc.
Někdy mi takový připadá celý život. Že jen listujeme a ani nevíme, kde a kdy se nebo je život půlí své poutě...
Pro vás, poutníky, ale něco dnes skutečně vím. Půlíme se na své cestě.
A to na "pedagogy" a "filosofy výchovy". Protože co naplat, ani tyto dva předměty se nekryjí, a není možné použít stejné otázky.
Snad to ze zadání otázek pochopíte :-.)
5. den poutě:
otázky pro pedagogy:
Včera jsme zavzpomínali na své dávné učitele. Které pojetí učitele je Vám osobně nejbližší? Prosím popište a charakterizujte.
A otázka navazující: Proč?
otázky pro filosofii výchovy:
Včera jsme se zamýšleli nad tím, jestli jsme neustále poutníci za láskou světlicí...
Které pojetí člověka je Vám nejbližší?Prosím popište a charakterizujte.
A otázka navazující: Proč?
Žádné komentáře:
Okomentovat