Mrazivé ráno.
A to ještě nedávno bylo léto. A krásný, barevný podzim. A teď už mrazivé ráno. A zprávy v novinách i na Seznamu v počítači. Raději ani nečíst. Protože i z toho je člověku tak nějak mrazivo.
V takovém divném světě to žijeme. I naše některá předchozí putování, zmrazená tou novou dobou s novými fakty o tomto světě a nemocech, nesla tento název. Třeba Putování v době ne-dobré, nebo Putování v podivné době. Kdy prostě toto zasáhlo. Naštěstí jsme se vrátili do Předvánočního putování, což už tak trochu voní normálem... možná. Kdo ví. Uvidíme.
Naše kočky na okenním parapetu už na mne koukají a volají po ranním chodu, po ranní snídani. Beru tedy konzervu a jdu jim naložit do mističek. Opodál pod schodištěm leží jen tak mrtvá myš, zakousnutá. Té si nevšímají.
Tak nevím, s tím normálem jestli už opravdu nejsme tak trochu mimo mísu (kočičí mističky).
Otázky teprve dnes páté (včera jsem se spletla a posléze opravila, přesto některé z vás zmátla):
1) Jaký je svět, ve kterém žijeme? Jak byste ho nazvali?
2) Žijeme v moderním nebo postmoderním světě? Čím se od sebe liší?
Žádné komentáře:
Okomentovat