4. 10. 2008

A máme říjen

A máme tady říjen.
Venku pěkně poprchává. Babí léto zatím nikde.
Jako malá jsem si představovala, že babí léto je spojeno s babkami. Takovými starými, v šátcích, vrásčitých kolem úst i očí, shrbených a s upracovanýma rukama. A že ten podivný a dešťově uplakaný čas a občas zároveň ještě plný teplého slunce s červenalým a zažloutlým a zahnědlým a vlastně všemi pastelovými barvami hýřícím listím je prostě bůhví proč jejich.
A mé dětstké myšlení v tom hledalo nějaký hlubší smysl.
Babi, kdy bude tvé léto?
Tak doufejme, že přijde.
Už i proto, že je prostě krásné a byla by prostě škoda, kdyby nebylo.

2 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den,
hlásím, že babí léto je tu. Jen se kouknout nebo vyjít ven. A takto hezky prý má být celý týden.
Pěkně si to užijte, paní doktorko :-) a my všichni s Vámi.
Alena

Anonymní řekl(a)...

Přeji také krásný, i když uplakaný den!
Tak, jak rychle přišlo, tak i rychle odešlo.
Snad se to babí léto opět vrátí!!!
Bylo by škoda nevidět tu krásu všude kolem, za krásného slunečného babího léta nebo v ranní mlze... listí se nám už krásně barví....
Už se mi stýskalo po Vašich krátkých sloupcích, paní doktorko. Hlavně, když tady byl ten dlouhý uplakaný týden.
Zrovna dnes ráno, když jsem šla ještě po tmě do práce, tak jsem na Vás myslela,že asi nemáte teď moc času psát ty krásné a úžasné větičky, které nás čtenáře vždy potěší a optimisticky nabudí do dalšího dne. Někdy je to sloupeček na přemýšlení a někdy na pobavení, ale vždy skvělý.
Děkujeme Vám moc, paní doktorko.

Vaše věrná čtenářka