5. 5. 2010

přepracováno :-)

Koho potkám, ten má moc práce. Nevím, co se to děje. Všichni toho máme tak nějak moc a nestíháme. Sype se to na nás bez rozdílů ze všech stran.
A jak se to tak sype i na mě (protože nejsem výjimka, bohužel), a mám nastavený budík už celý týden na 4 hodiny ráno, a tudíž v tuto dobu i vstávám a pracuji (či co to dělám), tak se to na mně asi i trochu podepisuje. Asi ne trochu, ale hodně. Neb co je moc, je asi příliš.
A tak si tak jdu dneska naší ulicí zamyšlená a bezmyšlenková a unavená z práce - a ejhle, psíci našich sousedů začali na mne hafat zpoza svých plotů a branek. A jak si tak nepřemýšlím, kouknu na ně, sjedu očima toho bígla i zkříženého špice a řeknu jim: "Dobrý den"
a jdu si dál.
A až po chvíli mozku došlo, že jako komu směřoval ten pozdrav... ne že bych se nikdy nebavila se psy, ale bezmyšlenkovitě a automaticky jsem je ještě nepozdravila nikdy. To opravdu ne.
tak jen doufám, že vy jste na tom líp :-)))

Žádné komentáře: