Dopoledne bylo dneska nádherné.
Mám ráda taková ta rána, kdy je zahrada jakoby v mlžném oparu. Kdy je ponořena do svého vlastního snění, doprovázeného zpěvem ptáků.
Trošku jsem uvolnila místo skalničkám, protrhala kolem trvalek, posekala trávu.
Naše kočka Marlenka mezitím chytila veverku. Taková krásná čerňoučká byla, s bílým bříškem. No už není....
A pak se najednou spustil déšť
a teď také i bouřka.
"Nebe se zlobí", říkávala naše tetička.
Ale i přesto je na světě krásně. Tak nějak pročištěněji...
Jdu si tedy číst vaše jarní putování a pročistit si tak i své vlastní srdce....
Žádné komentáře:
Okomentovat