Blížíme se k cíli našeho putování. Název Pod vrcholkem jsem napsala téměř automaticky, bez delšího přemýšlení.
Je to zajímavé, že tak často míváme cestu odněkud někam spojovanou s nějakým vrcholem, kam chceme dojít. Jako kdyby cesta musela vždy vést jen vzhůru.
Ale není tomu tak.
Někdy přece můžeme jít i po rovině. A cíl také často v rovině bývá. Ne vždy se přece k cíli musíme drápat do kopce.
Nebo ano?
Otázky č. 24 vrcholové:
Co znamená odpustit?
Je odpouštění spojeno s opouštěním?
Proč říkáváme, že odpouštění je božské?
13. 5. 2013
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat