11. 11. 2017

Na počátku cesty

Od Martinovy husy k Štědrovečernímu stolu.
Už z tohoto názvu vyplývá, že nás čeká poměrně dlouhá pouť.
Ale poutě již takové bývají.
Někdy jsou kratší, někdy delší, někdy tak akorát. Někdy namáhavé a plné překážek, někdy spíše pohodlnější a plné pohodových zážitků.
Tak jako ostatně život sám.
A co více - také poutníci jsou různí.
Každý z nás jsme svůj vlastní neopakovatelný originál.
Jdeme svou cestou tímto životem, světem; kráčíme svou poutí...
Momentálně jsme na začátku jedné společné.
Přála bych si, aby pro vás byla příjemná, hezká, pohodová, plná zážitků a nových i staro-nových objevů.
Tak tedy, co říci před prvním vykročením našeho putování?
Že by šťastnou cestu?


První otázkové zastavení:
Jak byste představili sebe jako poutníka? (V ženském rodě "poutnici"? :)
S kým se budu s Vámi jako s vlastním neopakovatelným originálem na naší pouti setkávat?
Co od této pouti očekáváte? 




Žádné komentáře: