Vzpomínám na ty večery.
Na okno v kuchyni jsme s bratrem a sestrou položili talíře. Těsně před usnutím.
A ráno na těch talířích byly pomeranče, jablka, ořechy, perníčky, čokoládky, banány, a někdy i uhlí a brambory.
To v noci přišel nadělovat Mikuláš.
K nám nikdy "osobně" nechodil. Ani čert či anděl.
Jen nějakým zvláštním, tajemným způsobem přicházel za zimní mrazivé noci, uložil své dary k nám na okenní parapet a zmizel.
Byla to krásná doba, maminko. Plná kouzel, tajemství, tajemna, očekávání.
Děkuji.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat