Sedím u počítače a blíží se půlnoc. Mé děti taky někde sedí - ne nebojte, nápravné zařízení to není, prozatím, - sedí někde v kavárně, tuším u Daniela, a dobře se baví. Doufám.
Kavárna u Daniela je taková příjemná, domácí, o několika místnostech, se zařízením ve stylu bytu a s křesílky i pohovkami a s klecí pro andulky a fotografiemi na stěnách a s květinami a vůbec, je tam moc dobře. A můžete si tam mimo jiné koupit "domácí štěstí", které je taky moc dobré a chutná skutečně domácky.
Upekla jsem podobný štrůdl, umím uvařit podobné kafe a posypat skořicí, klec pro andulky a kanárka tady máme taky, domácí atmosféru doplňují nejen obrazy a další věcičky, dokonce i ty květiny tady jsou, i ta křesla a pohovku tu máme, a židle taky, tak nevím
klidně by mohli sedět tady a povídat si
před půlnocí
třeba i se mnou...
Ale jsem tady sama a sedím u počítače a mé děti taky někde sedí
a mne k tomu už nepotřebují
c´est la vie
1 komentář:
Byly doby, kdy jsem také sedávala velmi často v Danielovi.. Prostředí a nabídka káv, čajíků a jiných různých dobrotek jsou vážné kouzelné...
Nyní jsem starší, mám doma také andulku, horu dobrých čajů a trávím čas s mým milovaným manželem.
Člověk s léty zjistí, že doma je stejně nejlépe :)
Okomentovat